Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Exoplaneta LTT 9779 b: Oáza uprostřed pouště neptunů

Astronomové objevili exoplanetu, která nemá existovat. Tohle se v titulcích v médiích objevuje poměrně často, takže se z toho stalo klišé. V případě TT9779 b to ale skutečně platí.

Vědci objevují planety, které obíhají extrémně blízko svých hvězd. Nejedná se o úplně běžné planety. Jen asi okolo jedné z 200 hvězd obíhá planeta s oběžnou dobou kratší než jeden den. Planety s krátkou oběžnou dobou můžeme rozdělit do dvou skupin. Jedná se o horké jupitery o poloměru zhruba 10 Zemí, kteří ale většinou mají oběžnou dobu v řádu dní. Druhou skupinou jsou planety s ultrakrátkou oběžnou dobou (v řádu hodin). Jejich velikost se pohybuje někde od 0,6 do 2,1 Země s průměrem okolo 1,3 Země.

Mezi těmito dvěma skupinami není téměř nic. Vědci to označují jako poušť neptunů, protože planety o velikosti Neptunu se v těchto končinách v podstatě nevyskytují.

Je to poměrně logické. Obrovské záření blízké mateřské hvězdy napíše jen dva možné osudy planety – pokud má planeta silnou gravitaci, může si zachovat svou atmosféru, případně je atmosférický únik malý (vzhledem k velikosti plynné obálky).

Pokud je planeta velká jako Neptun, o atmosféru přijde. To může být případ planety TOI-849 b, která má hmotnost 40 Zemí a poloměr 3,4 Země, takže je poměrně dost hustá. Pokud už má nějakou atmosféru z vodíku a hélia, tak jen velmi slabou. Podle vědců bude tvořit maximálně 4 % z celkové hmotnosti. Spíše se ale díváme na odhalené jádro bývalého neptuna.

LTT 9779 b: Oáza uprostřed pouště?
V časopise Nature teď ale vědci představili objev velmi zajímavé exoplanety, které jsou výše napsané řádky tak nějak jedno.

Exoplaneta LTT 9779 b oběhne okolo své hvězdy za 19 hodin, takže se pohybuje v poušti neptunů. Její poloměr je ale 4,6 Země (Neptun má 3,8 Země) a hmotnost 29 Zemí (Neptun má 17 Zemí). Hustota planety bude velmi podobná Neptunu, což znamená, že by mohla mít poměrně slušnou plynnou obálku, která tvoří asi 9 % hmotnosti planety. Teplota planety dosahuje 2 tisíc Kelvinů.

Vědci zatím neví, jak si mohla planeta, kterou objevila družice TESS, zachovat svou plynnou obálku. Je možné, že se planeta nepohybuje na současné dráze příliš dlouho, takže ještě nestihla přijít o svou atmosféru.
autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close