(c) Graphicstock

Na rekordně horké exoplanetě nepřežije ani molekula vodíku

Exoplaneta KELT-9b byla objevena před asi třemi lety a tento ultrahorký jupiter byl již tehdy označen za za nejteplejší známou exoplanetu vůbec a tento rekord si zatím drží. Však v její atmosféře je přítomno např. plynné železo. Nová pozorování teď ukazují, že v atmosféře zde nevydrží dokonce ani molekuly vodíku, i ty se rozpadají na atomy.
KELT-9b má hmotnost asi 3 Jupiterů a obíhá kolem hvězdy vzdálené 6 700 světelných let. Teplota na povrchu se odhaduje na 4 300 °C. Dalekohled NASA Spitzer nyní starší pozorování (nepřímo) doplnil o to, co se zde děje s molekulami vodíku. Ty se rozpadají na atomy, nicméně prouděním se dostávají na odvrácenou stranu planety a zde se opět formují do molekul. KELT-9b je podobně jako náš Měsíc nebo Merkur přivrácen k „mateřskému“ tělesu cca stále stejnou stranou, nicméně rozdíly teplot obou stran nejsou příliš velké – což ukazuje na intenzivní proudění mezi oběma polokoulemi.
Nový výzkum demonstruje, jak současné pozorovací techniky umožňuje dozvědět se o exoplanetách celou řadu velmi detailních informací. Studie publikovaná v Astrophysical Journal Letters ukazuje teplotní profily planety a rozdíly mezi její přivrácenou a odvrácenou stranou. Teploty se ale téměř vyrovnávají, protože atmosféra proudí kolem dokola v podobě větru. Teplotní profily vedly po výpočtech k závěru, že takový vítr by sám o sobě musel mít rychlost kolem 60 km/s, což není přece jen pravděpodobné. K výměně tepla musí proto přispívat ještě nějaký další mechanismus, jímž je právě rozpad a nové formování molekul vodíku – to se přímo pozorovat nepodařilo, má se nicméně jednat o výsledek odvozený s velkou mírou spolehlivosti.
První detekce exoplanety KELT-9b se uskutečnila díky systému Kilodegree Extremely Little Telescope, odtud její název.

Megan Mansfield et al. Evidence for H2 Dissociation and Recombination Heat Transport in the Atmosphere of KELT-9b, The Astrophysical Journal (2020). DOI: 10.3847/2041-8213/ab5b09
Zdroj: NASA/Phys.org

Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close