Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Féničan z Kartága měl evropské geny

Ariche, mladík, který zemřel asi před 2 500 lety v Kartágu, je zřejmě prvním Kartagincem s osekvenovaným (mitochondriálním) genomem. Výsledek – spíše Evropan než Féničan.
Výsledky týmu, vedeného vědci z novozélandské University of Otago, byly publikovány v PloS ONE. Archie měl po matce celkem raritní evropskou haploskupinu U5b2cl, spojenou se severním Středomořím, hlavně oblastí Iberského poloostrova. Ve starověké severní Africe dosud její přítomnost zaznamenána nebyla.

Na druhé straně na výsledcích není nic až tak překvapivého. Populace Kartága jako obchodního centra byla nutně kosmopolitní, a to právě v mtDNA (námořníci/kolonisté byli spíše muži z původních fénických měst, brali si ale místní ženy). Navíc fénická kolonizace Hispánského poloostrova (Gades, dnešní Cadis) je zřejmě starší než samotné Kartágo, fénicky se dodnes mluví na Maltě… Takže i když Kartágo mělo být založeno z Tyru, mohli se na vzniku města klidně podílet i obyvatelé starších fénických osad ve Španělsku – lákavé oblasti, kde se ve starověku těžila měď, cín i stříbro.
Zajímavé je, že haploskupina U5b2cl je dnes ovšem v Evropě vzácná, má ji asi 1 % populace. Bývá spojována ještě s předneolitickými lovci a sběrači. Kdybychom dnes hledali konkrétního člověka nejpříbuznějšího Arichemu, nejspíš bychom ho našli v Portugalsku – ale opět, jde pouze o mitochondriální DNA. Naopak ve známých (celkem 47 vzorků) sekvencích současných Libanonců se U5b2cl neobjevila ani jednou.
Každopádně, Féničané položili základy evropské civilizace v řadě oblastí, kromě abecedy lze uvést i koncept městské republiky. Naše znalosti o nich jsou asi jednostranné, pocházejí vesměs od jejich nepřátel – Řeků, Římanů, ze Starého zákona… Chválu jim vzdává např. Mat Ridley v knize Racionální optimista, kde je líčí jako průkopníky otevřené tržní ekonomiky.
Viz např. také motiv alternativního průběhu Punské války ve sci-fi – Anderson: Strážci času, Jobánek: Tvář bohyně Tanit.

Zdroj: Phys.org a další

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close