zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Firmy požadují změny v řízení výzkumu

Od roku 2013 bylo potlačeno propagování aplikovaného výzkumu, do té doby fungoval „kafemlejnek“. Problém mlčenlivosti.

Nastavení jasných pravidel řízení výzkumu, větší konkurenční prostředí a změny v připravovaném novém hodnocení výsledků – to jsou požadavky odborníků z aplikovaného výzkumu, na kterých se dnes shodli na semináři o Aplikovaném výzkumu v ČR. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) by k tomu mohl přispět vznik nového ministerstva pro vědu, které navrhuje v chystaném novém zákoně o výzkumu. Asociace výzkumných organizací (AVO) se ministerstvu nebrání, musí ale podle svého prezidenta Libora Krause vyřešit problém kvalitního řízení celého výzkumu.

Podle Krause by se rovněž mělo oddělit přímé odměňování organizací za výsledky a provádět jejich hodnocení někým, kdo je může hodnotit. To však u firemního výzkumu může podle Krause činit pouze nezávislý expert, který bude kvůli konkurenčnímu boji dodržovat obchodní tajemství a mlčenlivost. „V navrhovaném hodnocení se ale aplikovaný výzkum ztrácí a musí se do něj doplnit kritéria pro aplikovaný výzkum,“ kritizuje Kraus.

O novém hodnocení podle Bělobrádka v současnosti jedná vládní rada pro výzkum, dnes se ještě sejde s autory návrhu. Domnívá se, že navrhovaná razantní změna není reálná a navíc je nákladná. Bělobrádek souhlasí s tím, že by se měl hodnotit jinak aplikovaný a jinak základní výzkum a po delším období. Systém hodnocení se podle něj ovšem musí dokončit letos, tak jako nový zákon o výzkumu. Hodnocení považuje za podstatnější než věcný záměr zákona, který nyní posuzuje Legislativní rada vlády.

Kraus ČTK řekl, že od roku 2013 bylo potlačeno propagování aplikovaného výzkumu, do té doby fungoval takzvaný „kafemlejnek“, kdy za každý výsledek dostávala výzkumná organizace určitý počet bodů. Zůstalo hodnocení základního výzkumu za publikace, zatímco u aplikovaného výzkumu se hodnotí jen patenty, plemena a odrůdy.

Výsledky smluvního výzkumu se tak neevidují a výzkumné organizace je podle Krause nemají důvod zadávat ani do národního registru. Až 70 procent výsledků je navíc pod smlouvami o mlčenlivosti. „Firemní výzkumníci ani nemohou mluvit o tom, pro jakou firmu co připravují, natož jaký je výsledek,“ konstatoval Kraus. Například když zkoumají materiály pro automobily nové generace.

„Neustále je vyvíjen tlak na to, že v hodnocení by se měly financovat pouze veřejné výzkumné instituce a pouze výzkumné instituce za výsledky, které jsou zveřejňovány a volně přístupné. To je naprostý nesmysl,“ tvrdí Kraus. Podle výsledků se dostává i podpora od státu, dodal.

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

První český aviatik Jan Kašpar létal jen dva roky

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close