Povrch Venuše, umělecká představa, zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Fosfan v atmosféře Venuše má být oxid siřičitý

Loni oznámený objev fosfanu v atmosféře Venuše vyvolal spekulace o místním životě. Samotná detekce fosfanu byla ovšem vzápětí zpochybněna. Jak se kauza vyvíjí dál?
Viz také: Našli, nebo nenašli (fosfan na Venuši)?

Další výzkum,na němž se podíleli lidé z řady renomovaných institucí (Jet Propulsion Laboratory, NASA Goddard Space Flight Center, Georgia Institute of Technology, NASA Ames Research Center, Caltech, University of California v Riverside), dává za pravdu skeptikům. Příslušný signál má prý odpovídat oxidu siřičitému, a toho je v atmosféře Venuše dost – však na sousední planetě mj. prší kyselina sírová. SO2 je v atmosféře Venuše třetím nejčastěji zastoupenou složkou, uvádí spoluautorka studie Victoria Meadows University of Washington, a nepředstavuje nic na způsob indikátoru života. (Poznámka PH: Nejčastěji bude zastoupen oxid uhličitý, pak co? Dusík? Kyslík?). Původně detekovaný signál navíc podle všeho nevznikal ve vrstvě mraků, ale mnohem výše (v mezosféře více než 70 km nad povrchem), kde by molekuly fosforovodíku byly během několika sekund zničeny ultrafialovým zářením. Pro zaznamenanou koncentraci by ho muselo proto vznikat 100krát víc, než kolik celý pozemský život dodává do atmosféry kyslíku fotosyntézou.
Záměna, alespoň dle nové studie, vznikla z toho, že jak fosfan, tak oxid siřičitý absorbují rádiové vlny kolem frekvence 266,94 gigahertzů. Původní tým se přiklonil k fosfanu kvůli tomu, jak zkombinoval výsledky pozorování z radioteleskopů ALMA a dalekohledu Jamese Clerka Maxwella. Zjištěná koncentrace na oxid siřičitý neseděla, byla nízká, což ale zase souvisí s tím, že měření ve skutečnosti odpovídalo jiné vrstvě atmosféry. Vědci nyní tvrdí, že jejich výklad je konzistentní jak z hlediska zaznamenaných dat použitých dřívějších studiích, tak i z hlediska toho, co o Venuši obecně víme.
Dále platí, že atmosféra Venuše by pro život pozemského typu byla příznivějším prostředím než povrch planety, ale žádné další podpůrné argumenty pro jeho existenci nemáme.

Jane S. Greaves et al. Phosphine gas in the cloud decks of Venus, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1174-4
Zdroj: University of Washington / Phys.org a další

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close