Sciencemag.cz
Doporučujeme
Fosfan (fosfin, fosforovodík, PH3) na Zemi vzniká pouze činností mikroorganismů nebo při průmyslových procesech. Objev této molekuly v atmosféře Venuše proto vede znovu k úvahám o možném místním životě.
Atmosféra Venuše by pro život (cca mikroorganismy pozemského typu) byla mnohem příznivějším místem než žhavý povrch planety; v různých vrstvách panují různé teploty, někde i kolem příjemných 30 °C. Dokonce se zde v malém množství vyskytují i kapičky vody. Asi největší problém by pozemské bakterie, a to včetně extremofilů, ovšem měly s místním krajně kyselým prostředím (rámcová čísla: mraky jsou třeba z 90% kyseliny sírové, pozemské bakterie zvládají maximálně 5 %).
Mezinárodní tým pod vedením Jane Greaves of Cardiff University nyní oznámil v mracích Venuše překvapivý objev fosfanu. Výsledky jsou založeny na celkem dvou sadách pozorování pomocí James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) a Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA).
Na Zemi vytvářejí kyslík mikroorganismy žijící v prostředí bez kyslíku. Vyrábějí ho redukcí fosforečnanů pomocí vodíku. Proč to dělají není jasné, tento proces vyžaduje energii – může jít např. o to, že bakterie se tímto způsobem pokoušejí otrávit konkurenci, nebo jde jen o spřažení s jinými chemickými reakcemi a fosfan je odpadním produktem. Na Venuši by anaerobní mikroorganismy mohly provádět obdobné chemické reakce.
V atmosféře Venuše byla koncentrace fosfanu stanoven asi na 20 molekul na miliardu. Není to na pohled moc, ale když vědci zkoušeli modelovat různé anorganické scénáře pro jeho vznik – kombinaci sopek, blesků, kousků hornin/prachu vyfouknutých do atmosféry bouřemi apod. – vyšlo jim, že koncentrace fosfanu by měla být ještě o několik řádů nižší. Samozřejmě, že naše znalosti jsou v tomto ohledu krajně neúplné, fosforu na Venuši se dosud údajně věnovala jediná studie, a to ještě z doby sovětského programu Vega v polovině 80. let.
Co dál? Zajímavé by třeba bylo zjistit, jak je fosfan v atmosféře rozložen, zda ho třeba není nejvíc v oblastech s mírnou teplotou. Pátrat lze i po dalších látkách s možným biogenním původem.
Greaves, J.S., Richards, A.M.S., Bains, W. et al. Phosphine gas in the cloud decks of Venus. Nat Astron (2020). doi.org/10.1038/s41550-020-1174-4
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys.org
Viz také tisková zpráva na toto téma: V atmosféře Venuše byly nalezeny možné stopy života
Poznámka PH: Trochu to připomíná diskuse o metanu na Marsu. Určitě zajímavé, ale zda je to nějaká biosignatura, na to by si asi byl ochoten vsadit málokdo.
Podporu má pro možnost života v atmosféře Venuše poskytovat současný výskyt sulfanu a oxidu siřičitého. Taková směs není ve stavu chemické rovnováhy, alespoň jeden plynů zřejmě nějaký proces tedy kontinuálně doplňuje. Viz např. Wikipedia.cz.
Venuše, umělecká představa
