Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak se po vzniku zemědělství šířily různé plodiny mezi jednotlivými neolitickými centry? Celý proces prý trval relativně dlouho – a co z toho vyplývá?
Nová studie (mezinárodní tým, hlavní autor Xinyi Liu z Washington University v St. Louis) analyzuje výměnu plodin mezi Blízkých východem, severní a jižní Čínou (to se zde bere jako 2 neolitická centra různých plodin, proso a pšenice na severu, rýže na jihu) a nakonec i západní Afrikou (africké proso a čirok). Kromě výměny se samozřejmě plodiny šířily i tam, kde lidé se zemědělstvím samostatně nepřišli (mj. Evropa).
Z jižní Číny do Indie dorazila rýže až kolem roku 1500 př. n. l., na Blízký východ ještě později. Relativně pomalá byla adopce zemědělství v Evropě i v Severní Africe a totéž platilo pro šíření z Blízkého východu do Indie. Výsledně studie dochází k velmi odvážné interpretaci. Kdyby na přebírání plodin měly prvořadý zájem tehdejší elity (aby se dostaly k exotickému zboží pro upevnění prestiže apod.), dokázali by si to mocní lidé neolitu, eneolitu i doby bronzové prosadit mnohem snáze.
To, že výměna plodin byla naopak relativně pomalá, má znamenat, že se řídila spíše potřebami chudých (nebo řekněme neprivilegovaných, z dnešního pohledu byli tehdy samozřejmě zoufale chudí úplně všichni), kteří se prostě chtěli více najíst. Proto i nad chuťovým konzervatismem častěji vyhrávala ekonomická efektivita – nové plodiny se nakonec prosadily tam, kde to bylo výhodné (a vše se různě a klopotně odlaďovalo, třeba se kousek posunula nadmořská výška polí nebo doba setby, došlo k rozdělení na ozimné a jarní plodiny; teprve někdy po 2500 př. n. l. se dařilo zemědělství v monzunovém klimatu, ještě později v extrémních nadmořských výškách Tibetu apod.), ale už natrvalo. Naopak kdyby vše běželo především v režii mocných, pak by celý proces silněji podléhal módě; něco by se rychle začalo pěstovat jako exotická zvláštnost, stejně tak rychle by se plodina ale okoukala a lidé o ni zase ztratili zájem.
Xinyi Liu et al. From ecological opportunism to multi-cropping: Mapping food globalisation in prehistory, Quaternary Science Reviews (2019). DOI: 10.1016/j.quascirev.2018.12.017
Zdroj: Phys.org
Poznámky PH:
Samostatně vzniklo zemědělství samozřejmě v předkolumbovské Americe, ale i na Nové Guineji, jejíž vysočina byla od zbytku světa také prakticky izolovaná.
Studie ovšem nebere v potaz, že zemědělství mohlo původně souviset i s potřebou piva, nejen samotnou obživou. Třeba právě kvůli snazšímu kvašení Číňané převzali ječmen (viz také: Nejstarší čínské pivo, už s ječmenem). Jak to pak začlenit do teorie výše, šíření piva se dělo v režii bohatých nebo spíš chudých?
Jinak je to celé samozřejmě zajímavé, ale nelze se ubránit dojmu, že i trochu „nadinterpretované“. Případné vlny módy, kdy se nějaká plodina pěstovala třeba jednu generaci a zase vymizela, dokážeme v archeologických nálezech zachytit pouze s malou pravděpodobností, čili data vykazují i výběrový efekt.
