(c) DronPro
(c) DronPro

Historie dronů aneb Bezpilotní letouny v dějinách

V roce 2017 jsme oslavili už 100 let s drony a připomněli si tak vzlet prvního dronu na bázi letounu. Ten vyvinuli Američané z hydroplánu a po několika letech výzkumu a testování úspěšně vzlétl v roce 1917. Uletěl tehdy 40 km a po desetiletích pokusů s dálkově naváděnými raketami nebo vypouštěním horkovzdušných balónů s bombami nad nepřátelská města se stal prvním opravdovým dronem.

 

Vývoj dronů pohání odjakživa vojenství

Nemusíte být Einstein, aby vám bylo jasné, že vývoj dronů katalyzovaly hlavně války a snaha ušetřit lidské životy při průzkumných nebo bojových operacích. Už za 1. světové války tak probíhal v USA vývoj bezpilotních letounů jako reakce na bombardování řiditelnými bombami z německých vzducholodí. První ideou tak byly spíše letící bomby, něco jako kamikaze letadélka.

Zase ten Nikola Tesla! Teprve v poslední době doceňovaný vědec Nikola Tesla stál pravděpodobně i u kolébky technologie nezbytné k ovládání dronů. Roku 1898 si nechal patentovat teleautomatizaci, v podstatě dálkově ovládanou motorovou loďku, s plány na budoucí sestrojení dálkově ovládaného letounu.

1. světová válka

Americké letectvo a námořnictvo v čele se známými konstruktéry a vědátory (Elmer a Lawrence Sperry (námořní gyroskopy), Thomas Edison (elektrotechnika), John Norden (bombové zaměřovače) a Angličan Peter Hewitt (dálkové bezdrátové řízení) testovali už před válkou hydroplán Curtiss N-9 s gyroskopickým autopilotem systému Sperry. Proto vzali jako základ svého „dronu“ právě tento hydroplán, který přestavěli na letoun a jenž měl za úkol ničit německé ponorkové základny.

Připravili 5 prototypů, které startovaly buď z kolejnic, nebo z jedoucího automobilu, a právě jeden z nich provedl onen úspěšný let na vzdálenost 40 km v roce 1917. Přesnost zásahu z výšky 3 km nebyla bůh ví jaká, ale už tehdy dokázat bezpilotní letoun unést náklad o hmotnosti 450 kg na vzdálenost až 80 km, a to rychlostí až 145 km/h.

V první světové válce se letadla (zatím nepříliš vyspělá pro boj) ukázala jako skvělý nástroj pro pořizování leteckých snímků a shromažďování informací o nepřítelově zázemí a pohybech. Od té doby jde o jedno z nejčastějších využití dronu ve vojenství a obor leteckých fotografií se začal rychle rozvíjet.

 

2. světová válka

Po Velké válce vývoj ustal, aby se zase naplno rozjel po rozpoutání 2. světové války. Konstruktér Charles Kettering dostal za úkol vyrobit létající bombu, ale výsledkem byl malý dvojplošník známý jako Kettering Bug. Chlubil se rozpětím 3,8 m, délkou 3,8 m, hmotnosti 240 kg s 4válcovým motorem automobilky Ford o výkonu 30 kW za tehdejších 40 dolarů. Bug startoval jako jeho předchůdce z kolejnic, letěl rychlostí 80 km/h a dokázal donést bombu až na vzdálenost 120 km. Stabilitu letu udržoval gyroskop.

Nadějnému projektu ale záhy americká armáda zatla tipec kvůli nákladnému vývoji a obavám z toho, že vinou technické chyby spadne letoun nacpaný bombami na vlastní vojáky. Vývoj se pak ubíral směrem k rozvoji dálkově naváděných střel s plochou dráhou letu, nebo k cvičným letícím terčům, jako byl třeba dron OQ-2 (říkalo se mu také Dennymite po konstruktérovi Reginaldu Dennym), který se používal i během studené války a stal se prvním průmyslově vyráběným bezpilotním letounem na světě s přes 15 000 vyrobenými kusy.

O vývoj dronů se tou dobou snaží i Britové. Ve 30. letech pomáhají britskému královskému námořnictvu drony s přezdívkou Včelí královna pro nácvik střelby na letící terč. Vyvíjejí i plnohodnotné drony na bázi letounu, ale většina prototypů havaruje.

 


Winston Churlill očekávající start dronu Havilland QueenBee, 1941
licence obrázku: public domain

 

50. léta, válka ve Vietnamu a palestinsko-izrealský konflikt

I v 50. letech se drony využívají hlavně pro cvičnou střelbu na řízené střely. Nejproslulejším se stávají drony Ryan Firebee (Ryanovy ohnivé včely), které postupně začínají sloužit i jako průzkumná zařízení, až se objeví jako plnohodnotné průzkumné drony sloužící např. při válce ve Vietnamu. Další tehdejší modely dronů (Ryan Model 147, Ryan AQM-91 Firefly, Lockheed D-21) mají ambici účastnit se bojových operací a šetřit životy pilotů.


Dron Beechcraft MQM-61A Cardinal, konec 50. let
licence obrázku: public domain

Jelikož v 80. letech nabírají na obrátkách hvězdné války mezi USA a SSSR a oba hlavní hráči studené války se věnují hlavně raketám, které mají dostat na oběžnou dráhu zbraňové systémy, štafetu ve vývoji dronů přebírá Izrael. Během arabsko-izraelské války v roce 1973 tak spatří světlo světa první dron, který přenáší obraz v reálném čase Tadiran Mastiff. V roce 1986 pak Izrael ve spolupráci s USA představuje dron AAI Pioneer, který se podívá do války v Zálivu.

 

90. léta a válka proti teroru

V 90. letech nasazuje Pentagon dron Pioneer také na monitorování konfliktu v bývalé Jugoslávii. V roce 1990 se ale vládě USA ozývá konstruktér, který vyvine autonomní letadlo ve své kalifornské garáži. Jeho letadlo NAT750 pak objednávají různé úřady vlády USA včetně CIA a nasazují je pro sledování situace na Balkáně.

V roce 1994 iniciuje vláda USA přestavbu dronu NAT750, aby byl větší, tišší a celkově dynamičtější, a tím vlastně vzniká 1. generace dronů Predator, které se v roce 2000 chystají na hledání Usámy bin Ládina. Nedlouho po teroristických útocích 11. září pak Pentagon schvaluje osazení dronů Predator řízenými střelami typu Hellfire a dron brzy zabíjí prvního člověka. Začíná Targeted killing kampaň v režii CIA, která si klade za cíl vyhledat a zneškodnit teroristy. Kampaň trvající mezi lety 2004-2014, která se z po rozprášení Al Kajdy v Afghanistánu rozšířila i na území Pakistánu, Jemenu a Somálska, zneškodní přes 400 teroristů, ale bohužel i několik tisíc civilistů.

 

Současnost dronů? Přesun ke spotřebitelům

V současnosti se celá řada společnosti zaměřuju na vývoj malých dronů pro zábavu, rekreační natáčení i komerční využití a svůj dron si teď může pořídit opravdu každý. Podívejte, kde všude dnes drony pomáhají a jaká nečekaná využití nabízejí. Počáteční nekritické nadšení dnes však střídají úvahy o ochraně soukromí a bezpečnosti lidí a majetku a mnoho státu používání dronů omezuje, nebo legislativně upravuje.

 

Předcházející díl seriálu: NEJ ze světa dronů

Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close