Sciencemag.cz
Doporučujeme
Že naše chování ovlivňuje toxoplazma, to už u nás víme dobře. A to, že střevní mikrobiom má velký vliv na další choroby, taky. Výzkum vědců Weill Cornell přináší další příspěvek k tomuto tématu. Podle preklinické studie houby ze střevní výstelky prostřednictvím molekulárních signálů ovlivňují imunitní systém i fungování neuronů. Prozatím bylo vše popsáno u myší.
Iliyan Iliev, Dilek Colak, Melanie Johncilla, Megan Allen a Rhonda K. Yantiss uvádějí, že sliznice střeva musí vyvažovat protichůdné požadavky: na jednu stranu být propustná, vstřebávat vodu a živiny z potravy, na druhou stranu zároveň působit jako bariéra, která zabrání obrovské populaci střevních mikrobů vniknout do krevního oběhu. Při zkoumání tohoto systému na myším modelu vědci zmapovali umístění různých hub ve střevě a zjistili, že jedinečné konsorcium hub má tendenci se hromadit na specifických místech v blízkosti střevního epitelu, což naznačuje, že tyto druhy kolonizovaly střevo a úzce spolupracují s blízkými epitelovými buňkami.
Myši nesoucí některé z těchto hub lépe odolávaly narušení střevní bariéry, např. v důsledku poranění střeva nebo bakteriální infekce. Když výzkumníci myším dodali specifické společenství hub, fungování bariéry střeva bylo posíleno. Navíc se v dalších experimentech ukázalo, že myši s příslušnými houbami ve střevě se chovaly společenštěji. Oba tyto vlivy zřejmě zprostředkovaly imunitní buňky (typu T) myší. Houby způsobují, že T buňky vylučují dva imunitní signální proteiny, cytokiny IL-22 a IL-17. IL-22 působí lokálně ve střevním epitelu a posiluje jeho bariérovou funkci, zatímco IL-17 proniká do krevního oběhu a nakonec se dostane k neuronům, které pro něj mají receptory. U myši, jimž chyběl v neuronech receptor pro cytokin IL-17, houby žádnou změnu chování nevyvolávaly.
Irina Leonardi et al, Mucosal fungi promote gut barrier function and social behavior via Type 17 immunity, Cell (2022). DOI: 10.1016/j.cell.2022.01.017
Zdroj: Weill Cornell Medical College / MedicalXpress.com
