Simulace gravitačních vln vyzařovaných při fúzi černých děr. Autor: NASA/Ames Research Center/C. Henze. Licence obrázku public domain.

Hubbleovu konstantu pomohou určit i standardní sirény

Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty?
Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru, vychází z různých metod měření různě. Odchylka je asi 10 %, přitom samotné metody považujeme za mnohem přesnější. Ne že by na vlastním čísle muselo až tak záležet, jenže jedna metoda vychází z analýzy reliktního záření. Vzniká tak dojem, že nějakému jevu raném vesmíru nerozumíme a byla by potřeba nová fyzika. Nebo je problém jinde? I proto se záhadě Hubbleovy konstanty snaží přijít na kloub celá řada vědeckých týmů. Navrhuje se využít pro měření Hubbleovy konstanty i gravitační vlny. Při fúzi neutronových hvězd vzniknou gravitační vlny a z úbytku jejich intenzity opět dokážeme odvodit vzdálenost objektů. Pro rychlost vzdalování příslušné galaxie použijeme její rudý posuv. Právě tato metoda měření vzdálenosti a tím i Hubbleovy konstanty se označuje jako standardní siréna.
Astronomka Hsin-Yu Chen z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics si nyní položila otázku, nakolik je celá metoda standardní sirény spolehlivá a jakou od ní můžeme očekávat přesnost. Podle Hsin-Yu Chen hlavní problém metody spočívá v tom, že barva i intenzita světla závisí nejen na vzdálenosti, ale i na poloze zdroje (hostitelské galaxie) vůči pozorovateli („úhlu“ pozorování). Totéž pak platí i pro pozorování události generující gravitační vlny. Tyto dvě systematické chyby vyvolávají podobně velkou nepřesnost jako u jiných metod.

Hsin-Yu Chen. Systematic Uncertainty of Standard Sirens from the Viewing Angle of Binary Neutron Star Inspirals, Physical Review Letters (2020). DOI: 10.1103/PhysRevLett.125.201301
Zdroj: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics / Phys.org

Poznámka PH: Má-li tato metoda přesnost na pár procent, a totéž předpokládáme i o jiných metodách, pak je použitelná docela dobře – máme-li rozlišit mezi hodnotami Hubbleovy konstanty lišícími se až o 10 %. Metody ovšem nejsou na sobě nezávislé, protože rychlost vzdalování určujeme u standardní sirény stejně jako u standardní svíčky. (Chápu-li to celé dobře.)

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close