IBM představila čipy fungující podobně jako lidský mozek

Společnost IBM představila zcela novou generaci experimentálních počítačových obvodů, které byly navrženy tak, aby simulovaly schopnosti mozku vnímat, poznávat a jednat. Technologie by mohla nabídnout až o několik řádů nižší spotřebu energie a místa ve srovnání se současnými počítači.

Při návrhu nových čipů IBM vykročila stranou od tradičních konceptů používaných při navrhování a stavbě současných počítačů. Obvody kopírují procesy, které se odehrávají mezi neurony a synapsemi v biologických systémech, například v lidském mozku. Dosahují toho prostřednictvím algoritmů realizovaných křemíkovými obvody. První vyrobené prototypy jsou v současné době ve fázi testování. Demonstrováno bylo jejich úspěšné nasazení pro řešení úloh typu strojového vidění, rozpoznávání, klasifikace či vytváření asociativních pamětí.

Systémy vystavěné na bázi kognitivních obvodů nebudou programovány tak jako současné počítače. Jsou schopné učit se ze zkušeností, zobecňovat, hledat souvislosti, vytvářet hypotézy a též si pamatovat dosažené výsledky.

Společnost IBM v rámci výzkumu využívá principy známe z neurologie, nanovědy a vývoje superpočítačů. IBM a její akademičtí partneři rovněž oznámili, že získali grant ve výši 21 milionů amerických dolarů od agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). Grant pokryje druhou fázi projektu SyNAPSE (Systems of Neuromorphic Adaptive Plastic Scalable Electronics). Jejím cílem je vytvořit systém, jenž bude nejen analyzovat složité informace z různých druhů senzorů, ale zároveň se bude schopen dynamicky přizpůsobovat na základě interakce s prostředí.

První kognitivní čipy IBM neobsahují biologické prveky, nýbrž využívají výhradně technologie na bazi křemíku. V současnosti jsou testovány dva typy obvodů, oba s 256 neurony. Prototypy jsou vyrobeny 45nm SOI-CMOS technologií a realizují 262 144 resp. 65 536 programovatelných synapsí.

Dlouhodobým cílem IBM je vytvořit čipový systém s deseti miliony neurony a sto triliony synapsí, který spotřebuje pouze jednu kilowatthodinu a jehož objem nepřesáhne dva litry.

tisková zpráva společnosti IBM

Vědci popsali nový mechanismus syntézy hlavního „protistresového“ proteinu

Při nedostatku kyslíku či živin buňky podléhají stresu. Osud stresované buňky z velké míry řídí …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close