Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ve srovnání s ostatními zeměmi EU (a dokonce i s mnoha zeměmi bývalého východního bloku) vydává ČR pouze podprůměrné prostředky na výzkum ve zdravotnictví. ČR zaostává dokonce i za Portugalskem, Řeckem nebo Kyprem, rozdíl mezi ČR a srovnatelně velkým Rakouskem či Dánskem je šestinásobný, resp. osmnáctinásobný.
Cestou, jak tuto situaci zlepšit, jsou především soukromé investice. Shodli se na tom účastníci konference Biospot – první akce v ČR, která se snaží propojovat vědu a výzkum se soukromými investory. Na akci se nejnadějnější projekty z české akademické sféry prezentovaly investorům. Právě pro ně jsou investice do biotechnologií a medicíny lákavou příležitostí pro nadstandardní zhodnocení vložených peněz. Pro vědu a výzkum jsou pak soukromé prostředky způsobem, jak získat finance na ambiciózní projekty. České ekonomice takové investice přinášejí skutečnou přidanou hodnotu. Konference Biospot byla organizovaná Klastrem MedChemBio, Ústavem molekulární a translační medicíny LF UP v Olomouci a Ústavem organické chemie a biochemie AVČR v Praze. Partnerem byla finanční skupina RSJ.
„Ačkoliv přesná čísla nejsou dostupná, soukromí investoři již do biotechnologií v ČR vložili několik miliard korun. Předpokládám, že v nejbližších několika letech se tato čísla několikanásobně zvýší,“ říká k tomu Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP v Olomouci. Biotechnologie a Life sciences jsou podle něj typické oblasti vědy a výzkumu, jejichž výsledky lze velmi dobře využít v byznysu. I když rizikovost investice bývá vysoká, zisk z úspěšného projektu může být podstatně vyšší než v jiných high-tech oborech. Mohly by tak být příkladem spolupráce vědců s praxí, která v České republice obecně pokulhává.
Investice do biotechnologií a tzv. Life sciences celosvětově prudce rostou. Podle studie MoneyTree Report společnosti PwC v roce 2015 vzrostly v USA investice rizikového kapitálu do Biotechnologií o 17 %, do Life sciences o 12 %. Stejná společnost pak odhaduje, že celosvětový farmaceutický trh by v roce 2020 mohl mít hodnotu 1,6 trilionu USD.
„V České republice pozorujeme rostoucí zájem investorů o oblast biotechnologií a už se i setkáváme s projekty, které takovéto investory hledají. Jako poradci, kteří pomáhají českým i zahraničním investorům a majitelům prodávat či kupovat firmy vidíme, že je o takové investice zájem,“ říká Jan Hadrava, odborník na transakce ze společnosti PwC ČR.
„RSJ se věnuje raným investicím v oblasti life-sciences. V tuto chvíli investujeme v USA například do výzkumu léčby cukrovky. V ČR je velké množství zajímavých příležitostí pro investice a velká část z nich je dosud nevyužita. Proto je správná chvíle pro podporu tohoto investičního segmentu,“ říká k tomu Michal Votruba, ředitel oblasti Life Sciences v investiční skupině RSJ.
„V současnosti například pomáháme společnosti BARD, s.r.o. (Bio Agens Research and Development) s vyhledáváním investora na zajištění financování pro předklinickou fázi a testování první a druhé fáze nově vyvíjeného léku pro léčbu diabetické nohy,“ dokumentuje trend ve vývoji léků proti cukrovce Jan Hadrava.
Na trendu se shodli také ostatní zástupci investorů, kteří se akce Biospot zúčastnili. Mnohé finanční skupiny již do biotechnologií investují. Například Penta koupila menšinový podíl v české biotechnologické společnosti PrimeCell, která se specializuje na vývoj a výrobu preparátů na léčbu kmenovými buňkami. PPF zase investovala mimo jiné do společnosti Sotio, která v laboratořích v Česku a v Číně pracuje na lécích proti rakovině. Andrej Babiš má většinový podíl ve slovenských biotechnologických firmách Imunoglukan a Pleuran. Ty vyvíjejí a vyrábějí preparáty na posilnění imunity. KKCG Karla Komárka zase investovala do firmy Medicem, zkoumající preparáty z oblasti gynekologie a regenerace tkání.
