Sciencemag.cz
Doporučujeme
Starověká Mezopotámie i civilizace v údolí Indu byly městské civilizace s velkými, hustě osídlenými a plánovanými městy. Jak se obě oblasti od sebe z hlediska urbanizace lišily?
Nová práce se soustředí na období asi 3000–2000 př. n. l., sleduje proces urbanizace ve vztahu k počtu obyvatel, rozloze sídlišť, geografické poloze městských center i vlivu na okolní krajinu. Její autorka Sidra Gulzar z University of Gothenburg (Göteborg) uvádí, že do své studie zahrnula archeologické památky z Mohendžodara, Harappy a Ganweriwaly v Cholistánu. Poslední město dosud patří k nejméně prozkoumaným sídlištím civilizace v údolí Indu.
Závěr má znít, že města v Cholistánu byla hustěji osídlena než v oblasti Dijála v Mezopotámii. Indická civilizace v určitých ohledech došla v urbanizaci dále než Mezopotámie. Rozdíl byl v tom, že zde existoval omezený počet větších městských center. A samozřejmě v kontinuitě. Tak jako celá harappská kultura, i městské osídlení Ganweriwale zaniklo kolem r. 1900 př. n. l.
Settlement Scaling and Urban Infrastructure: A Comparative Approach to Settlements from the Ancient Indus Society, hdl.handle.net/2077/70251
Zdroj: University of Gothenburg / Phys.org
Poznámky PH:
Ovšem studie uvádí, že oblast Indu se porovnávala s povodím Dijály, což je přítok Tigridu ze strany Íránu, který leží poněkud mimo (na severovýchod) od samotného jádra Sumeru i Akkadu. Proč nebyla použita data z jiné oblasti Mezopotámie, to průvodní tisková zpráva nevysvětluje.
Na první pohled je ovšem rozdíl v písmu. Na jednu stranu spousta památek a plynulý vývoj písemných systémů v Mezopotámii, na druhé straně jen několik dokladů z údolí Indu. Tak málo, že se dokonce občas pochybuje, zda šlo o plnohodnotné písmo, nebo jen o „pouhé symboly“: dochované „texty“, sekvence znaků na pečetidlech, jsou krátké, nedochovaly se písařské pomůcky, zobrazení písařů…. (Důležité je už to, že i takovou pochybnost je třeba brát vážně.)
Možná civilizace v Indu nikdy neprošla obdobím malých městských států kolem jednotlivých měst, jako předakkadský Sumer?
Jinak mezopotamská civilizace se také mnohokrát otřásla v základech, do oblasti přicházelo nové obyvatelstvo, města byla ničena (v mnohem větší míře než např. v Egyptě; kolikrát byl dobyt Babylon nebo Ur, Akkad a Ninive rovnou zničeny…), nicméně samotný koncept měst i státní uspořádání vždy přežily. V tom je hlavní rozdíl oproti civilizaci v údolí Indu. (Snad městské osídlení v Indii tedy nezlikvidoval samotný příchod nových obyvatel, ale spíše už předcházející úpadek např. v souvislosti s vývojem klimatu, přírodními katastrofami apod.)
Četl jsem (Gwendolyn Leicková: Mezopotámie – počátky měst, BBart, Praha 2005), že v době urucké žilo v Sumeru ve městech 90 % obyvatelstva? To je převažující názor? Platí i pro další období? (A myslí se tím, že tito lidé se nezabývali zemědělstvím, takže je 10 % dokázalo uživit?)
Viz také: Uruk – město, které předběhlo svou dobu
