Sciencemag.cz
Doporučujeme
Především na základě dat se sondy Cassini se dosud soudilo, že duny na Titanu vznikají účinkem deště organických látek, respektive že se jedná prostě o uhlovodíky, které napršely a poté zmrzly (myslí se tím delší uhlovodíky než metan a etan, ale i tyto těžší látky se v atmosféře Titanu podařilo detekovat).
Nový výzkum University of Hawaii předkládá jiný pohled. Příslušný písek/prach by mohl vznikat i účinkem kosmického záření, které odstartuje reakce acetylenu. V laboratoři se podařilo ukázat, že účinkem kosmického záření na acetylenový led vznikají složitější látky, velmi rychle se tvoří např. fenantren (izomer antracenu, tři spojená benzenová jádra).
Názor, že duny na Titanu vznikají spíše (úplně? částečně?) chemickými reakcemi na povrchu, je testovatelný. Žádné přímé důkazy podporující jednu z obou teorií sice nemáme, ale s hledáním odpovědi nám může pomoci eventuální existence dun na světech bez atmosféry. I na takovém Plutu nebo na trpasličím měsíci Makemake, který obíhá za drahou Neptunu, se nachází organický led, mohly by tam vznikat i duny? Autoři studie (Matthew Abplanalp, Robert Frigge a Ralf Kaiser) publikované ve Science Advances dokonce tvrdí, že pokud platí varianta s reakcemi na povrchu, na světech bez atmosféry by se mohly duny tvořit naopak rychleji/efektivněji.
Další podrobnější informace o Titanu snad získáme po přistání sondy Dragonfly, jenže tuto misi NASA plánuje až na rok 2034. Do té doby nezbývá než dále prosívat data pořízená sondou Cassini.
Matthew J. Abplanalp et al. Low-temperature synthesis of polycyclic aromatic hydrocarbons in Titan’s surface ices and on airless bodies, Science Advances (2019). DOI: 10.1126/sciadv.aaw5841
Zdroj: Phys.org
