Sciencemag.cz
Doporučujeme
Imunoterapie proti rakovině, která využívá vlastní geneticky upravené T-lymfocyty pacientů (takzvané CAR-T buňky) představuje nový a slibný způsob léčby.
Veronika Mančíková, Michal Šmída a jejich kolegové z výzkumné skupiny Funkční genomika z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU), ve spolupráci s Interní hematologickou a onkologickou klinikou FN Brno, objevili nový dosud neznámý epigenetický mechanismus. Tento mechanismus je zodpovědný za snižování hladiny antigenu CD19, který je zcela zásadní pro účinnou vazbu geneticky upravených buněk CAR-T, používaných k boji proti rakovině, když jiné konvenční léčebné metody selžou. Tento objev by mohl zvýšit účinnost odpovědi na tuto extrémně drahou personalizovanou léčbu rakoviny. Výsledky výzkumu byly publikovány v srpnovém vydání mezinárodního odborného časopisu Journal for Immunotherapy of Cancer (IF 13,75).
Imunoterapie proti rakovině, která využívá vlastní geneticky upravené T-lymfocyty pacientů (takzvané CAR-T buňky) představuje nový a slibný způsob léčby zejména u pacientů s hematologickými nádory. Zatímco účinnost této terapie u solidních nádorů je zatím dosti omezená, její aplikace v hematoonkologii dosahuje pozoruhodné úspěšnosti, a to zejména u CAR-T buněk cílících na protein CD19, který se nachází na B-lymfocytech.
CAR-T buněčná terapie přinesla nové naděje na vyléčení některých hematoonkologických pacientů, kteří nereagují na standardní možnosti léčby. To vyvolalo obrovský zájem po celém světě a tato terapie se úspěšně uplatňuje i v České republice. Postup generování CAR-T buněk je však technicky a finančně velmi náročný. Náklady na CAR-T buněčnou terapii u jednoho pacienta dosahují až deseti milionů korun. U 30–60 % pacientů však nakonec dojde k relapsu choroby, který je často způsoben ztrátou cílového proteinu CD19 z povrchu maligních buněk.
Zatímco některé mechanismy ztráty CD19 jsou již známy, velká část případů zůstává nevysvětlena. Kromě toho žádný z momentálně známých mechanismů odpovědných za ztrátu CD19 dosud nemohl být využít k prevenci či léčbě relapsu. Tým českých vědců pod vedením Michala Šmídy nedávno objevil zcela nový mechanismus způsobující ztrátu antigenu CD19 a dokonce popsal, jak lze hladiny CD19 regulovat.
„Jako první na světě jsme ukázali, že hladiny CD19 jsou regulovány epigenetickým mechanismem, který způsobuje plasticitu a aktivní regulaci hladiny CD19 maligními buňkami. Kromě toho se nám také podařilo prokázat, že blokováním tohoto epigenetického mechanismu můžeme tento proces zvrátit, a znovu tak zvýšit požadovanou hladinu CD19,“ vysvětluje Michal Šmída. „Tím pádem se jedná o vůbec první objevený mechanismus, který lze farmakologicky využít. Konečně můžeme kontrolovat hladiny CD19 pomocí nasazení specifických látek. Naše zjištění navrhují použití demetylačních činidel DNA k blokování popsaného epigenetického mechanismu, díky kterému se vyhneme selhání CAR-T buněk. Jakmile budou naše výsledky úspěšně otestovány na myších modelech, mohly by být tyto látky použity v kombinaci s CAR-T buňkami, a zvýšit tak účinnost této terapie,“ uzavírá Michal Šmída.
