Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Jeseter a jeho kříženci

Česko-japonský vědecký tým vyvinul unikátní metodu pro identifikaci pravého kaviáru.

Kaviár je nejdražším živočišným produktem a je vysoce ceněný na celém světě. Často se proto stává předmětem podvodů, kdy je kaviár z jiných druhů jeseterů či jejich hybridů vydáván za nejhodnotnější kaviár, který pochází z vyzy velké. Až dosud neexistoval jednoduchý způsob, který by originál od náhražky spolehlivě odlišil. Nyní takovouto průlomovou metodou přináší společný výzkum vědců z Fakulty rybářství a ochrany vod ve Vodňanech a Fakulty rybářských věd Univerzity Hokkaidó v Hakodate.

Kvůli pytláctví a ničení přirozených lokalit patří jeseteři mezi nejvíce ohrožené živočichy na naší planetě. Výrazný pokles populací jeseterů v přírodě vedl k rozvoji jejich umělých chovů. Ty byly původně zaměřeny na návrat těchto ryb do přírody, v poslední době se ale stále více věnují produkci kaviáru. „Kaviár je kromě čistých druhů jeseterů produkován i z jejich hybridů, mezi kterými je nejpoužívanější bestěr. Pro rozpoznání méně hodnotného kaviárů hybridů od pravého kaviáru je nutná analýza DNA a druhová identifikace, která je značně komplikovaná a vyžaduje odpovídající molekulární metody,“ říká Miloš Havelka, jenž se zabývá výzkumem jeseterovitých ryb na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Proto se zaměřil na vývoj nových postupů, které rozpoznání kaviáru vyzy velké umožní. „Identifikoval jsem specifické znaky v genomu vyzy velké a jesetera malého, na jejichž základě jsem následně vytvořil jednoduchou metodu umožňující rozpoznání jedinců vyzy velké, jesetera malého a bestěra. Metoda spolehlivě funguje i pro určení druhového původu kaviáru a pro analýzu je potřeba pouze jedna jediná jikra,” dodává Miloš Havelka, který na vývoji nové metody pracoval během pobytu na Univerzitě Hokkaidó v Japonsku.
Vyvinutý nástroj by měl přispět k lepší a spolehlivější kontrole a regulaci mezinárodního obchodu s kaviárem a také k ochraně a znovunavrácení jeseterovitých ryb do volné přírody. Jelikož je nová metoda velice jednoduchá a nevyžaduje drahé přístrojové vybavení, může být snadno použitelná napříč laboratořemi i v méně rozvinutých zemích.

Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili unikátní geopolymerní technologii

Opravené dlaždice jsou nyní v barvě i struktuře velmi podobné originálu. Vědci z Ústavu struktury …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close