Sciencemag.cz
Doporučujeme
O provazech a lanech z paleolitu toho víme velmi málo, i když třeba ve Věstonicích se podle všeho tkaly oděvy z kopřiv.
Nyní Nicholas J. Conard a Maria Malina z Universitaet Tübingen přišli s novou interpretací nálezu mamutoviny z jeskyně Hohle Fels v jihozápadním Německu. Díry v mamutí kosti podle nich sloužily k proplétání rostlinných stvolů při splétání. Na University of Liège byla celá metoda i experimentálně vyzkoušena.
Samotný inkriminovaný kus mamutoviny je dlouhý asi 20 cm a obsahuje 4 otvory o průměru 7-9 mm. Kolem nich jsou vyryty zvláštní spirálové řezy, které zřejmě měly technologický (byť možná i dekorativní) účel. Podobné otvory známe i z jiných nálezů, byly však dosud interpretovány jako dekorace, jako nástroj pro ohýbání/rovnání jiných předmětů typu násad či dokonce jako hudební nástroj.
Naleziště Hohle Fels se datuje do aurignacienu, tj. do doby před asi 40 000 lety, kdy do Evropy přicházeli první lidé Homo sapiens.
Provázky, různá lana a sítě jsou použitelné natolik všeobecně, že si bez nich tehdejší život vůbec těžko představit – rybářská síť, zavazování oděvu, baťohu i stanu. Současně jde o předměty lehké, na rozdíl od mnoha jiných technologií tedy vhodné i pro mobilní skupiny.
Jak vše podle experimentátorů fungovalo: každou z děr (viz obrázek) se provlékaly rostlinné stvoly, jeden člověk je z jedné strany držel, druhý točil kostí.
Zdroj: Phys.org
