Pixabay License. Volné pro komerční užití

Kalendář ve Stonehenge měl být podobný staroegyptskému

To, že Stonehenge mohlo hrát roli jakéhosi kalendáře, se předpokládá už dlouho. Orientace související se slunovraty je evidentní (takže památka i dnes láká všemožné potřeštěnce k příslušným „oslavám“). Nový výzkum nyní ale ukázal, jak by mohl monument odpovídat „kalendáři jako celku“.
Timothy Darvill z Bournemouth University vyšel z toho, že podle posledních zjištění byly sarseny ve Stonehenge postaveny (přidány do již existujícího monumentu) ve stejné době, kolem roku 2500 př. n. l.. Pocházejí ze stejné oblasti a následně zůstaly ve stejném uspořádání, což naznačuje, že fungovaly jako jeden celek.
Darvill proto tyto kameny analyzoval a zkoušel v nich najít uspořádání shodné s jinými známými kalendáři z tohoto období. Nakonec dospěl k závěru, že reprezentují kompletní sluneční kalendář a umožňují sledovat/stanovit dny, týdny a měsíce.
Navrhovaný kalendář funguje jednoduše. Každý z 30 kamenů v kruhu sarsenů představuje jeden den v rámci měsíce, který je také rozdělen na tři týdny, každý o 10 dnech. Začátek každého týdne označují výrazné kameny v kruhu. Aby se kalendář shodoval se slunečním rokem, zbývalo po 12 měsících zavést speciální „přemosťující“ měsíc o 5 dnech a každé čtyři roky přestupný den. Pěti dnům má odpovídat pět trilitů („trojkameny“, tj. známé 2 sloupky s překladem nahoře). Čtyři kameny vně kruhy sarsenů zase umožňovaly zahrnout právě potřebný přestupný den.
Zimní a letní slunovraty by pak každoročně odpovídaly stejné dvojice kamenů. Jeden z trilitů „rámuje“ zimní slunovrat rovněž; to snad naznačuje, že právě od této chvíle se začal počítat nový rok. Celé uspořádání podle slunovratů také pomáhá kalendář kalibrovat – jakákoli chyba v počítání dnů by se snadno zjistila, protože Slunce by se o „slunovratu“ (chybně určeném slunovratu) nacházelo na špatném místě.
Kalendář s desetidenními týdny a pěti dodatečnými dny používala v té době i řada dalších kultur. Kolem r. 2700 př. n. l. byl zaveden v Egyptě, ale byl rozšířen i jinde ve východním Středomoří. Do Stonehenge mohl být přinesen zvnějšku. Ostatně Stonehenge nebylo určitě izolováno, třeba lučištník pohřbený zhruba ve stejné době v nedalekém Amesbury se podle izotopové analýzy narodil v Alpách.


Credit: Antiquity (2022). DOI: 10.15184/aqy.2022.5

Time keeping at Stonehenge, Antiquity (2022). DOI: 10.15184/aqy.2022.5
Zdroj: Bournemouth University / Phys.org

Poznámka PH: Vazba západoevrospkých megalitických kult a Středomoří se předpokládá často (viz třeba i památky na Maltě, šíření megalitické kultury primárně po pobřeží, „migrace Iberů“), ale celé je to samozřejmě dost komplikovaná otázka (některé megalitiy v západní Evropě jsou naopak starší než ty na Maltě atd.).

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close