Karlův most se stavěl bez vajec

„Žádná vajíčka v maltě Karlova mostu použita nebyla,“ tvrdí to na základě svého nejnovějšího průzkumu vědečtí pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR.

Jejich několikaletý výzkum, který provedli na sice obtížně dostupné, ale opravdu původní maltě použité při výstavbě Karlova mostu, naopak dokázal, že se jedná o tzv. římskou maltu, jejíž receptura byla až donedávna považována za ztracenou s pádem Říše římské, a tudíž neznámou pro středověké stavitele. Tento typ malty (vzniklé tuhnutím a tvrdnutím vypálené směsi křemičitanu a uhličitanu rozmíchané ve vodě), vhodné pro vodní stavby, vymysleli a na svých významných strategických stavbách používali staří Římané. Zatím nikdo nepředpokládal, že se takto kvalitní typ malty mohl používat v zemích Koruny české.

Velkým překvapením bylo experimentální ověření značné pevnosti a příznivé tuhosti, zároveň též nízké objemové hmotnosti. „Těmito vlastnostmi připomíná středověká malta z Karlova mostu dnešní lehké konstrukční betony, z nichž se staví například moderní mosty nebo vrtné plošiny na ropných polích v moři,“ říká doc. Mgr. Richard Přikryl, Dr. z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

„Naopak, kdyby se bývala do malty přidala vejce v technologicky zajímavém množství, ztratila by malta svou obrovskou pevnost a tuhost, kterou má,“ uvádí pověsti na pravou míru Ing. Miroslava Novotná, CSc. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Na tom nic nemění skutečnost, že detailní forenzní analýza v minulých letech přítomnost stop slepičího albuminu ve zdivu prokázala a současně vyloučila albumin kachní nebo holubí. Představa středověkého kameníka, který si v polední pauze na hromadě písku loupe ke krajíci chleba vajíčko na tvrdo a slupky háže pod sebe, je sice na hony vzdálená zkazkám o fůrách vajec zpevňujících konstrukci, ale realitě odpovídá docela dobře.

V současné době probíhá podrobný průzkum kamenů lícního zdiva Karlova mostu. Vědecký tým, vedený doc. Mgr. Richardem Přikrylem, Dr. z přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze zjistil, že původní vnitřní konstrukce Karlova mostu je i přes stáří 650 let ve velmi dobrém stavu a rozhodně nehrozí jeho nestabilita nebo dokonce zřícení. Naopak nápady zazdít dovnitř kameny narušené mikroorganismy z vnějšího lícního zdiva, nešetrně konzervovaného v druhé polovině 20. století, by Karlův most – v případě jejich realizace – velmi poškodily.

tisková zpráva Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Cisco s Microsoftem dosáhly při přenosu dat podmořským kabelem závratných 800 Gbps

Společnosti Cisco a Microsoft dokázaly prostřednictvím transatlantického podmořského kabelu přenášet data rychlostí 800 Gbps na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close