Klimatické změny přivály na Ostravsko teplomilnou kobylku z jihu

Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) prokázali rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé. Teplomilný rovnokřídlý hmyz se i v důsledku globálního oteplování začíná ve velkém objevovat na Ostravsku. Završili tak pětiletý výzkum v terénu, se kterým jim pomohli i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti.

Ostravští biologové si před pěti lety položili otázku, která se týkala rychlosti a způsobu šíření hmyzu v souvislosti s oteplováním klimatu. Entomologové Oto Kaláb, Petr Pyszko a Petr Kočárek z katedry biologie a ekologie PřF OU si pro svůj výzkum jako modelový druh vybrali kobylku kuželohlavou (Ruspolia nitidula), která se v Česku znovuobjevila v roce 2006 na jižní Moravě po zhruba padesátileté absenci.

„Pro naše zkoumání migrace hmyzu má ideální vlastnosti. Je to dobře létající druh, který se snadno šíří otevřenou krajinou a lze jej snadno vyhledávat i mapovat. Samci totiž navečer vydávají hlasitý a velmi charakteristický zvuk, který je dobře slyšitelný i na desítky metrů. Po večerech jsme tak pravidelně projížděli autem s otevřenými okýnky krajinou a pomocí detektoru ultrazvuku, který umožňuje zachycení a lokalizaci zvuku, mapovali možné přesuny této kobylky napříč Moravskou bránou,“ popisuje za vědecký tým docent Petr Kočárek z PřF OU.

Data, která ostravští vědci nastřádali v průběhu pěti let, následně doplnili o údaje ze systematického mapování rovnokřídlých v ČR a o pozorování odborné veřejnosti (tzv. Citizen science). To vše jim ukázalo, že od roku 2006 urazila kobylka od hranic s Rakouskem desítky kilometrů na sever. „Kobylka se šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně na severu Moravy se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometrů ročně. Při modelování rychlosti a tras migrace jsme vyšli z geografických analýz, protože jsme museli vzít v potaz existenci míst, kterým se kobylky kuželohlavé vyhýbají (např. hory). Provedli jsme tak analýzy nákladových vzdáleností (Least-cost path analysis) a s jejich pomocí jsme vytvořili plošný model, který zohledňuje vlastnosti krajiny i vhodnost stanovišť pro šíření tohoto druhu (Habitat Suitability Modelling),“ dodává další člen ostravského týmu specialista na geografická modelování magistr Oto Kaláb.

Své závěry vědci Přírodovědecké fakulty OU nedávno publikovali v prestižním časopise Insects. V textu mimo jiné konstatují, že se kobylka kuželohlavá za pouhých 15 let stala na řadě místech v Česku běžným druhem. Zároveň jde v případě jejího šíření podle nich o jasný důkaz toho, jak dynamické jsou proměny fauny hmyzu v krajině v době globálních klimatických změn. Výzkum pak otevírá také další otázky. Zaznamenané trasy expanze kobylky kuželohlavé jsou s velkou pravděpodobností využívány také dalšími druhy, včetně těch nepůvodních a invazivních. Na rozdíl od invazivních druhů jde v případě sledované kobylky o neškodný druh.

tisková zpráva Ostravské univerzity

Cisco s Microsoftem dosáhly při přenosu dat podmořským kabelem závratných 800 Gbps

Společnosti Cisco a Microsoft dokázaly prostřednictvím transatlantického podmořského kabelu přenášet data rychlostí 800 Gbps na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close