periodická tabulka
autor: Offnfopt, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Kolem flerovia nenašli žádný ostrov stability

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony totiž jedním z možných magických čísel.
Dirk Rudolph z Lundu a jeho kolegové ale nyní tuto možnost popřeli. Na urychlovači částic GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung v německém Darmstadtu vědci urychlili jádra vápníku 48 na 10 % rychlosti světla. Pak jimi bombardovali tenký film plutonia 244, čímž vzniklo flerovium. V detekčním zařízení se však současně podařilo detekovat produkty jeho rozpadu. Analýzou dob rozpadu i produktů tým dokázal popsat nové rozpadové řady flerovia, nejsou však v souladu s dříve předpovězenými „magickými“ vlastnostmi tohoto prvku. Technologie již mimochodem ke spokojenosti výzkumníků umožňovala sledovat průběh rozpadu v reálném čase.
Nejtěžším známým stabilním prvkem (dost stabilním na to, abychom ho kolem sebe nacházeli ve větším množství) tak stále zůstává uran s 92 protony a 146 neutrony. Následuje plutonium 244 Pu (protonové číslo 94) s poločasem rozpadu 80 milionů let.
Následujícím kandidátem na ostrov stability je jádro se 120 protony, tento prvek však dosud připraven nebyl .
Wikipedia uvádí u flerovia 8 známých izotopů (284-289). Všechny se štěpí rozpadem alfa na různé izotopy kopernicia (Cn), izotop 286 Fl podléhá i spontánnímu štěpení. Poločasy rozpadu byly až dosud známé pouze s nejistotou mnoha řádů. Kandidátem na stabilní transuran byl zejména 298 Fl s dvojnásobně magickým počtem částic v jádře – protonů (114) i neutronů (184) a předpokládaným poločasem rozpadu v řádu dnů. (Poznámka PH: Celé je to dost komplikované, jakoby existovaly dvě různé odolnosti jader proti rozpadu alfa a proti spontánnímu štěpení. Úplná shoda nepanuje ani na samotných „magických“ počtech protonů a neutronů, které mají odpovídat zaplněným slupkám a kulovému tvaru jádra.)

A. Såmark-Roth et al. Spectroscopy along Flerovium Decay Chains: Discovery of Ds280 and an Excited State in Cn282, Physical Review Letters (2021). DOI: 10.1103/PhysRevLett.126.032503
Zdroj: Lund University / Phys.org a další

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close