Archeologický výzkum, (c) Pixabay License Free for commercial use

Kolísání magnetického pole dává archeologům novou metodu datování

Plus navíc by nás tyto informace mohly uklidnit při obavách z toho, jak je dnes magnetické pole relativně slabé.

Nový výzkum analyzuje kolísání magnetického pole na Blízkém východě mezi lety 8000–6000 př. n. l. Získá tak archeologie novou metodu datování?
Vědci z Tel Aviv University, Istituto Nazionale di Geofisica e Vulcanologia (Řím) a University of California v San Diegu zkoumali keramiku a vypálené kameny z daného období, které byly nalezeny na území dnešního Jordánska.
Některé předměty zahřáté na vysokou teplotu si v sobě (až do dalšího zahřátí) nesou otisk magnetického pole existujícího v daném okamžiku. Z drobných krystalů feromagnetických materiálů v předmětu lze v laboratoři zjistit příslušnou charakteristiku (poznámka PH: pouze jako jedinou hodnotu – intenzitu, nebo i něco navíc?). U některých předmětů/událostí máme k dispozici nezávislé datování, třeba i přesně na rok u konkrétní historické události (netýká se tedy uvedeného období). Z toho můžeme sestavit příslušnou křivku (časovou závislost magnetického pole) a tu pak použít pro datování nálezů, které by jinak datovat nešlo.
V tomto případě výzkumníci analyzovali 129 předmětů z celkem 4 nalezišť, někde bylo k dispozici i datování uhlíkem 14C, které umožnilo kalibraci. Díky použití tepelně opracovaných (nebo do ohně prostě spadlých) kusů křemene bylo možné rozšířit využitelnost metody i před období vynálezu keramiky.

Analýza dále ukázala, že v určité fázi během neolitu magnetické pole Země velmi zesláblo na vůbec nejnižší hodnoty, jaké kdy byly za posledních 10 000 let zaznamenány, ale během relativně krátké doby se zase obnovilo a zesílilo. Mohlo by nás to uklidnit. Od zahájení měření před necelými 200 lety jsme totiž svědky neustálého poklesu intenzity zemského magnetického pole. Tato skutečnost vyvolává obavy, že se blíží „vypnutí“, respektive „přepólování“ a s tím i doba, kdy nás pole nebude chránit před kosmickým zářením. Nicméně vývoj v minulosti ukazuje, že k podobnému scénáři vůbec dojít nemusí. Přibližně před 7 600 lety byla intenzita zemského magnetického pole ještě nižší než dnes, ale během přibližně 600 let zase vzrostla.

The strength of the Earth’s magnetic field from Pre-Pottery to Pottery Neolithic, Jordan, PNAS (2021). doi.org/10.1073/pnas.2100995118
Zdroj: Tel-Aviv University / Phys.org

Poznámky PH:
Trochu příbuzná metoda stanovování stáří vypálených materiálů je termoluminiscence; čas od vypálení se zde měří podle emise záření, k němuž dojde po opětovném zahřátí.
V jiném ohledu „kalibrace křivky – závislosti určité veličiny na čase“ metoda zase připomíná dendrochronologii. Tedy magnetická křivka bude spojitější.
Kalibrace magnetického pole je zřejmě použitelná jen pro určitou oblast (zde tedy Blízký východ)?
V geologii existuje též metoda magnetostratigrafie, kdy se v horninách zjišťuje natočení/poloha magnetického pólu Země v době vzniku horniny (ztuhnutí lávy obsahující železo apod.). Stáří horniny se pak odvodí ze známých změn poloh magnetických pólů.

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close