(c) Graphicstock

Komplexní myšlenky v lidském mozku

Strojové učení opět prokázalo svoji sílu a techniky zobrazování mozku se díky tomu prý posouvají na další úroveň.

Dosavadní metody mapování lidského mozku (zejména funkční magnetická rezonance) dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům – takže se třeba dalo poznat, na kterou kartu z balíčku se člověk podívá. Příslušné vztahy se algoritmy nejprve naučily prostě empiricky; zajímavé je, že někdy příslušné vzorce fungovaly vždy jen pro konkrétního člověka, jindy pak program dokázal „číst myšlenky“ i plošně. Podobně jako jednoduché objekty lze takto identifikovat jednoduché emoce, ale prý např. i hesla, tj. kombinace čísel a písmen.
Lidé ovšem nepřemýšlejí v oddělených slovech a emocích, ale skládají je do komplexních sdělení, ať už hovoří s druhými nebo pro sebe („na stole leží banán, mám chuť na banán, ale než ho s ním, nejdřív umyju nádobí, i když se mi nádobí mýt nechce“). Lze podobnou větu (proces) poznat čtením mozkové aktivity?
Výzkumníci z Carnegie Mellon University tvrdí, že se jim podařilo přiřadit vzory mozkové aktivity i právě takovým komplexním sdělením, doslova uvádějí „Svědek během soudního procesu vykřikl“ nebo „Rád bych jedl banány večer se svými přáteli“. Aktivace probíhají v různých částech mozku, ale jsou cca univerzální pro různé lidi a nezávislé na jazyce, tj. závislé pouze na významu (sémantice).
Program se naučil řadu slov (42; může jít o názvy věcí stejně jako jejich vlastnosti, sociální interakce, fyzické akce, vyjádření množství – tj. příslušné interakce cca pokrývají různé slovní druhy jako základní stavební kameny jazyka) i jejich kombinací (240). Následně prý dokáže říct i to, jaké nové, neznámé sdělení dané kombinací 42 prvků odpovídají mozkové aktivitě – jak ze záznamu fMRI odhadnout větu, tak i říct, jaká mozková aktivita bude větě odpovídat. Pravděpodobnost úspěchu byla 87 %. Zajímavé je, že aktivace různých částí mozku často probíhají současně pro více částí sdělení nebo i pro sdělení jako celek; lidé si měli situace představit, tím se výzkum liší od typu experimentů, kde se měří aktivita, zatímco lidé např. něco čtou.
Práce byla publikována v Human Brain Mapping. Vědci jako další krok chtějí zkusit, zda by čtením mozkové aktivity nedokázali rozlišit i nějaký celý abstraktní koncept („dotyčný přemýšlí o geologii“).

Zdroj: MedicalXpress.com a další

Poznámky:
Dokáže algoritmus z toho, že se naučí přiřadit žaludovou sedmičku a červené eso, poznat kartu, kterou se přímo neučil (žaludové eso)?
Je takový rozdíl mezi čtenou větou a představením situace? (Stejně si ji představujeme spíš jako větu, tj. sekvenčně, ne?)

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close