Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Komplexní život ve vesmíru je pravděpodobný, pokud…

Fermiho paradox i Drakeova rovnice jsou dobře známé koncepty, operují však s příliš mnoha neznámými. Co alespoň některé pravděpodobnosti zkusit určit přesněji?

Astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a biochemik William Bains z Massachusetts Institute of Technology publikovali v časopisu Life model, který praví – je-li ve vesmíru běžný život, bude běžný i komplexní život.
Stačí se prý podívat na to, jaké evoluční inovace se na Zemi objevovaly opakovaně. Fotosyntéza i mnohobuněčnost, stejně jako vznik makroskopických organismů z mnohobuněčných, ale titěrných. Mimochodem, fotosyntéza prý nezávisle na sobě měla vzniknout až 4krát.
Autoři tvrdí, že vlastně jen překonání dvou úrovní na Zemi může být unikátní – samotný vznik života a vznik inteligence/technologické civilizace. K obému, pokud víme, mohlo dojít jen jednou. Z čehož má plybnout, vzniká-li život pozemského typu ve vesmíru běžně, budou běžní i tvorové, jimž budeme říkat zvířata.
Prakticky z toho vyplývá, že při pátrání po životě ve vesmíru bychom mohli sledovat i ukazatele, které nasvědčují povrchu pokrytému obdobou rostlin apod.

Zdroj: Phys.org

Poznámky:
Vůbec se neřeší pravděpodobnost vzniku eukaryotické buňky, třeba Nick Lane pokládá včlenění mitochondrií za klíčový a zcela unikátní/nepravděpodobný faktor evoluce (naopak k pohlcování fotosyntetizujících mikroorganismů došlo asi víckrát až po začlenění mitochondrií).
Také další zlomovou událost známe s jistotou jen jednou – vznik větších organismů a komplexních společenství, jako byla fauna Ediacara (slavná kambrijská exploze už mohla být jen pokračováním Ediacary).
Vzato z jiného hlediska, samotný život se na Zemi objevil asi velmi brzy poté, co to šlo. Naopak pak dlouho stagnoval. Jako by tedy vznik byl pravděpodobný, další rozvoj už ne nutně.
A co se týče vzniku inteligence/technologie, to vůbec trvalo velmi dlouho. Komplexní suchozemský svět „celkem inteligentních“ tvorů existoval už v triasu (jistě, s dodatkem, že nejinteligentějšími z dinosaurů jsou krkavcovití ptáci), kdyby naopak před 10 miliony let vymřeli lidoopi – zde asi opravdu tápeme.
A co z výše uvedené teorie přesněji vyplývá? Dejme tomu, že ve sluneční soustavě na povrchu nikde komplexní život není. Co bychom pak měli speciálně sledovat na exoplanetách?

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close