(c) Graphicstock

Krize středního věku může postihnout i hvězdy

Střední věk hvězd znamená zhruba stáří našeho Slunce a krizí se myslí prudké změny jejich aktivity a rychlosti rotace.

Astronomové již delší dobu vědí, že u hvězd dochází s věkem k tzv. magnetickému brzdění: stálý proud nabitých částic (sluneční vítr) při tom, jak uniká z hvězdy, odnáší malé množství úhlového (rotačního) momentu hybnosti. To způsobuje, že hvězdy během miliard let postupně zpomalují svou rotaci. Pomalejší rotace pak vede ke změně magnetických polí a snížení aktivity hvězdy (množství slunečních skvrn, erupcí, výbuchů a podobných jevů v atmosférách hvězd, které jsou spjaty s intenzitou jejich magnetických polí). Předpokládalo se, že tento pokles aktivity a rychlosti rotace v průběhu času bude plynulý a předvídatelný prostě na základě ztráty momentu hybnosti. Od toho se pak odvozuje metoda gyrochronologie, který se v posledních dvou desetiletích využívá k odhadu stáří hvězdy na základě rychlosti její rotace.
Nedávná pozorování však naznačila, že na gyrochronologii nelze tak docela spoléhat a jednoduchá závislost mezi stářím hvězdy a rychlostí její rotace přestává ve středním věku platit. Nová práce, kterou provedli Bindesh Tripathi, Dibyendu Nandy a Soumitro Banerjee z Indian Institute of Science Education and Research v Kalkatě, poskytuje rozšiřující vysvětlení tohoto jevu. Autoři studie uvádějí, že přibližně ve věku Slunce se mechanismus generování magnetického pole hvězdy náhle může začít zadrhávat a ztrácí svou účinnost. V důsledku toho mohou hvězdy existovat ve dvou odlišných režimech aktivity, nízkém a normálním. Hvězda ve středním věku se může překlopit do režimu nízké aktivity, kdy se ztráty momentu hybnosti magnetizovaným hvězdným větrem prudce snižují. Znamená to, že gyrochronologické vztahy fungují složitěji a při odhadu stáří hvězdy z rychlostí její rotace je třeba opatrnosti.
Krize středního věku hvězd vzbuzuje také otázky, jak to bude se Sluncem. Některá zjištění naznačují, že naše Slunce možná přechází právě do magneticky neaktivního stavu. V nedávné historii již několikrát došlo ke stavu minima sluneční aktivity, kdy bylo pozorováno jen málo slunečních skvrn (např. Maunderovo minimum v letech 1645–1715).

Bindesh Tripathi et al, Stellar mid-life crisis: subcritical magnetic dynamos of solar-like stars and the breakdown of gyrochronology, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2021). DOI: 10.1093/mnrasl/slab035
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys.org

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close