Homo heidelbergensis z Kabwe, rekonstrukce Élisabeth Daynès, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Lebka Homo heidelbergensis je mnohem mladší, druh přežíval déle

Homo heidelbergensis (někdy též Homo erectus heidelbergensis) se v Africe objevil někdy před 600 000 lety, možná ještě dříve. Jeho evropská forma je vlastně raným neandrtálcem. V Africe se z něj mohl vyvinout moderní Homo sapiens (např. s mezistupněm přes člověka rhodéského). Ve španělské Atapuerce po sobě Homo heidelbergensis zanechal nejstarší doklady pohřbívání mrtvých (tzv. Jáma kostí). V Evropě prokazatelně používal oheň. Objem mozku byl 1100–1400 cm krychlových, horní hranice se přitom již blíží velikosti mozků neandrtálců a Homo sapiens.
Jednou z fosilií řazenou druhu Homo heidelbergensis představuje tzv. lebka z Broken Hill (Kabwe 1), objevená v Zambii již r. 1921. Její stáží se odhadovalo na půl milionu let. Nové radiometrické datování této lebky i dalších lidských pozůstatků nalezených v příslušné lokalitě ale stáří nálezu podstatně snížilo: uváděné rozmezí je 324 tisíc až 274 tisíc let.
Co z toho vyplývá? V Africe v té době žila vedle sebe zřejmě řada různých druhů (poddruhů) lidí, včetně přežívajících relativně archaických forem. Ve střední Africe tedy Homo heidelbergensis, v jižní Africe možná dokonce Homo naledi (ten možná poprvé vznikl už před asi 2,5 miliony let, s objemem mozkovny pouhých asi 500 cm krychlových). První formy Homo sapiens jsou již z té doby známy rovněž, a to z Etiopie a Maroka, tedy z území velmi rozsáhlého (poznámka: a takto chápáno to zase moc neladí s představou, že Homo sapiens měl vzniknout v jižní Africe a nejblíže k této formě by pak měli místní obyvatelé této oblasti Sanové – „Křováci“; možná spíše východoafričtí Masajové). Každopádně se z toho zdá, že jednotlivé formy Homo těžko seřadit pěkně úhledně za sebe jako třeba krále v rámci dynastie. Doba existence různých druhů se překrývala, a to různě na různých místech.

Rainer Grün et al. Dating the skull from Broken Hill, Zambia, and its position in human evolution, Nature (2020). DOI: 10.1038/s41586-020-2165-4
Zdroj: Griffith University/Phys.org a další

Poznámka PH: Ono jak dnes chápeme evoluci, není to tak, že by se jeden druh lidí jako celek přeměnil na své následníky, koně se jako celek zvětšili apod. Spíše v rámci jednoho druhu vznikl na jednom místě a z malé populace druh nový a ten pak původní např. vytlačil z rozsáhlé oblasti.

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close