Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain
Zdroj: Oleg Alexandrov – Wikipedie, licence obrázku public domain

Lidský věk a sebevražda

Jak se mění pravděpodobnost sebevraždy v závislosti na věku – aneb několik statistických kouzel, současně ale i otázka zajímavá sama o sobě.

Intuitivně by se zdálo, že nejvíce páchají sebevraždy mladí (v „labilním“ období, láska, rizikové chování spojené s drogami…) nebo naopak staří („bilanční sebevraždy“, nemoc a snaha si to zkrátit…). Důležité ale je přesně otázku formulovat – a nebo, když data dostaneme zvnejšku, zjistit, na jakou otázku vlastně odpovídají.

Data č. 1
Vezmeme sebevraždy, k nimž došlo v roce x. Vyneseme je do grafu vždy jako počet sebevražd na 100 000 žijících lidí z příslušné věkové skupiny. Dostaneme stoupající křivku – stoupá pořád, i když ne všude stejně rychle. Ze 100 000 dvacetiletých se zabije méně lidí než ze 100 000 čtyřicetiletých a těch méně než ze 100 000 šedesátiletých. (Což je mimochodem samo o sobě překvapivé, že mezi 40letými je to víc než 20letými.)
Možná interpretace: „sebevražednost roste s věkem“.

Data č. 2
Kolik ze 100 sebevražd připadá na příslušné věkové skupiny. Zde má křivka víceméně tvar obráceného V s maximem kolem 50-55 let. Asi je jasné, kde je rozdíl oproti předešlému grafu – sedmdesátitelých už žije méně (za předpokladu cca konstantní nebo rostoucí velikosti populace), proto absolutní počet sebevražd bude menší, menší je příslušný „základ“.
Možná interpretace: „sebevražednost má maximum ve středním věku“.

Data č. 3
Podíl sebevražednosti na smrti.
Zde křivka přibližně plynule klesá, kolem 70 let je už téměř na nule. Naopak v 15 letech je podíl sebevražd na všech úmrtích až 26 %, ještě ve 35 kolem 14 %. Vysvětlení je jednoduché, lidé čím dál více umírají jiným způsobem. (Asi od 10 let se začíná zase „víc umírat“, vůbec je ale otázka, zda by se smrt v 5 letech mohla zařadit do kolonky sebevražd.)
Možná interpretace: „význam sebevražednosti s věkem klesá“.

Samotná data se mohou lišit s tím, jak se prodlužuje věk dožití a mění se demografická skladba, nebo i z jiných důvodů, slouží pouze pro ilustraci.
V tomto případě stačí vybrat vhodný pohled na data (různá definice základu, k němuž se sebevražednost vztahuje) a dojít k téměř libovolné interpretaci, přitom ani není potřeba samotná data nijak upravovat a kouzlit s nimi nebo jinak podvádět.

Zdroj: Jan Hendl a kol.: Statistika v aplikacích, Portál 2014

Poznámka PH: Zajímavé to snad je i samo o sobě…

Nová technologie pro sluneční plachetnice

Plachtění kosmickým prostorem může leckomu znít jako něco ze sci-fi, ale tento koncept už dávno …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close