(c) Graphicstock

Malpy i psi prý odhadnou, komu nevěřit

Tým z Kyoto University zkoumal, zda psi a opice kapucíni (malpy) dokáží rozlišovat lidi na potenciálně kooperující – a to na základě sledování jejich chování vůči jiným lidem.
Zdravý rozum velí, abychom spolupracovali spíše s někým, kdo nás nepodvede, prokázanou službu nám vrátí apod. Dokáže pes nebo malpa toto odhadnout u člověka jen na základě toho, že sleduje jeho interakci s jiným člověkem? Kupodivu prý ano, v obou případech – u psa to samozřejmě tolik nepřekvapuje.
Samotné uspořádání experimentů bylo docela jednoduché i poněkud vágní; a jak už to tak v behaviorálních vědách chodí, v závěrech je třeba být trochu opatrný.
První série pokusů: Člověk se snaží otevřít plechovku, nejde mu to. Přichází druhá osoba, v jednom případě pomůže a plechovka se otevře, ve druhé pomoc odmítne. V jedné modifikaci experimentu je přítomen další člověk, který vše pouze pasivně sleduje, nijak neinteraguje. Malpa vystupuje pouze v roli pozorovatele.
Druhý typ experimentů: malpa sleduje, jak se potkají dva lidé, každý má tři míčky. Jeden požádá druhého o jeho míčky, druhý vyhoví. Pak následuje i opačná žádost, někdy se setká s kladným vyřízením a míčky se vrátí, jindy ne.
Ve třetím typu experimentů vše pozoruje pes. Jeden z vystupujících je jeho pán (poznámka: hraje to nějakou roli a jaký to má smysl, když malpa lidi neznala, nebo se to alespoň nezmiňuje?), druhý neznámá osoba.
Následně malpy i psi přišli do styku s pozorovanými lidmi, ti jim „věnovali péči“ (asi různě drbali?). Jak se zdá, malpám i psům vadilo, pokud si někoho zaškatulkovali jako neférového. Kdo odmítal pomoc s plechovkou nebo nevrátil míčky, k tomu přistupovali s mnohem menší ochotou/důvěrou. Naopak nebyl rozdíl mezi „ochotným/poctivcem“ a „nezúčastněným pozorovatelem“, tj. jakoby výchozí nastavení znělo: důvěřovat, neobjeví-li se důvody k opaku. Podobné výsledky dávají prý i experimenty tohoto typu s malými dětmi. I když samozřejmě než z toho začneme vyvozovat obecná tvrzení o evoluci morálky nebo smyslu pro spravedlnost u zvířat, stojí za to použít Morganovo pravidlo (obdoba Occamovy břitvy v behaviorálních vědách – zda pozorované chování nejde vysvětlit nějak jednodušeji).
Výsledky byly publikovány v Neuroscience & Biobehavioral Reviews.

Zdroj: Phys.org a další

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close