(c) Graphicstock

Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout

Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých mimozemských civilizací, které navíc kolonizují vesmír, zůstanou při kolonizaci prázdné oblasti. Možná jsme měli prostě smůlu (nebo štěstí).
Následující příspěvek k řešení Fermiho paradoxu navrhl Jeofrey Landis, fyzik, který v NASA pracuje na vývoji raketových motorů (a mimochodem jde také o autora sci-fi, jehož několik povídek vyšlo i v češtině). Landis se ve svém modelu šíření civilizace v galaktickém měřítku drží celkem při zemi, nepředpokládá například žádné warpové pohony nebo nadsvětelné rychlosti, ale klopotné trmácení se od hvězdy ke hvězdě.
Landis předpokládá, že zakládat vzdálené kolonie není možné „bez přestupu“, tj. původní civilizace založí jen celkem málo kolonií primárních ve vzdálenosti několika desítek světelných let (třeba Země na Alfa Centauri). Další vlna kolonizace už bude muset vycházet z těchto kolonií. Je to diskutabilní, jako ostatně asi vše kolem Fermiho paradoxu, ale pojďme se podívat dále, co z toho má vyplývat.
I samotné spojení mezi kolonií a mateřskou civilizací bude obtížné, kolonie tedy bude muset další expanzi uskutečnit především vlastními silami (mít dostatek populace, zdrojů…). Nabrat je jí může zabrat hodně času, alespoň pokud se omezujeme na dnes představitelné technologie.
Třetí Landisův předpoklad vychází z toho, že za těchto podmínek je téměř nemožná invaze na jednou již „zabraný“ svět. Pokud je samotný kolonizační proces náročný, invaze proti civilizaci schopné rovněž mezihvězdného cestování je prakticky vyloučena (snad až na kolonie již beztak zanikající) a populární scénáře hvězdných válek jsou k vidění pouze ve filmu. Zase těžko říct, že je obtížné něco vybudovat, nemusí nutně znamenat, že je to obtížné i zničit. (Pro srovnání vize neustále se vzájemně ničících a před sebou se ukrývajících civilizací, jak ji představuje trilogie Problém tří těles: Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox)
Finálně Landis na základě svých předpokladů (do nichž ještě zahrne možnost, že civilizace či její kolonie ztratí o další expanzi zájem, respektive na její pokračování už prostě nebudou mít sílu, na periferii dokáží jen tak tak přežívat asi jako Vikingové v Grónsku) přemýšlí o tom, zda v určitém systému vůbec existuje spojitá cesta z jednoho jeho konce na druhý. K tomu využívá tzv. perkolační teorii, kterou se popisuje třeba šíření požárů či epidemií (může být simulována například populárními modely buněčných automatů, kde políčka podle určitých pravidel mění v každém kroku svoji barvu).
Výsledky modelu mohou být následující:
– Civilizace šířící se ve shlucích, které jsou ale ohraničené. Shluky od sebe odděluje prázdno, většina galaxie je neosídlená a takovou zůstane.
– Civilizace šířící se donekonečna a zabere přitom většinu prostoru (většinu obyvatelných světů apod.), ale na mapě přesto zůstávají izolovaná prázdná místa.
– Mapa obsahující kolonizované a prázdné oblasti bude mít nějakou složitější, např. fraktální strukturu. Velikost kolonizovaných a nekolonizovaných oblastí bude srovnatelná.
Takže proč galaktické civilizace, samozřejmě pokud existují, nekolonizovaly Zem? Naše planeta, ať už platí jakýkoliv z výše uvedených tří modelů, se prostě nachází v „prázdné oblasti“. Landis i Stephen Webb, z jehož knihy tento článek vychází, se mírně přiklánějí ke třetí možnosti (v rámci tohoto modelu – Webb sám pokládá jinak za nejpravděpodobnější, že jsme jedinou civilizací ve vesmíru).
Perkolační model se potýká s celou řadou zjednodušení (např.: „mapa“ není stabilní, hvězdy se vzhledem k sobě v čase pohybují) a krajně nejistými hodnotami vstupních parametrů. To by nevadilo a těžko tomu může být jinak. Větší problém celé této teorie je asi v tom, že Landisův model sice snad vysvětluje, proč mimozemšťané nejsou mezi námi, ale už ne to, proč mimozemské civilizace nevysílají i do prázdných oblastí své signály.

Zdroj. Stephen Webb: Kde tedy všichni jsou? Fermiho paradox a problém mimozemského života, Paseka, 2008

Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na …

One comment

  1. A ještě je tu možnost, že my jsme už výsledek předchozí kolonizace.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close