(c) Graphicstock

Mohla průmyslová revoluce nastat už ve starověku?

Vzestup produktivity v helenistickém období a pozdně republikánském Římě v něčem připomínal Anglii 18. století.

Antická kultura v mnoha ohledech dosáhla úrovně překonané až v novověku. Nejde přitom jen o matematiku, ale i o organizaci výroby. Období posledních staletí př. n. l. nebyla nepodobná tomu, co se v Anglii dělo na začátku průmyslové revoluce. Podobně jako u helenistické vědy ale i zde platí, že v určitý okamžik se něco zadrhlo.
V helénistických státech od 3. stol. př. n. l. a v Římě/Itálii včetně Sicílie od 2. stol. př. n. l. začaly vznikat manufaktury a probíhala rozsáhlá specializace výroby. Namísto rodinných hospodářství nastoupily latifundie a tzv. villy – v prvním případě se jednalo o spíše extenzivní obdělávání rozsáhlejších oblastí s vysokým podílem pastevectví, ve druhém pak už o skutečně „průmyslové“ intenzivní zemědělství specializované na jedinou plodinu. Převážně samozásobitelské zemědělství ustoupilo plodinám produkovaným pro trh.
Podobný trend nastoupil i v řemeslné výrobě. Dále existovaly drobné krámky a dílny, nicméně i zde vývoj směřoval k průmyslové výrobě, specializaci, organizaci práce a systematickému zjednodušování, racionalizaci pracovních postupů. I když latifundie, villy i velké díly stály na masové práci otroků, nijak to neznamenalo zastavení technologického vývoje (např. glazura na keramiku se přestala nanášet štětcem a namísto toho se volilo ponoření). Masová výroba s sebou nesla i uniformizaci a zaměnitelnost jednotlivých výrobků – třeba všechny vázy měly vyraženy stejnou značku. Vzestup produktivity opravdu připomínal 18. století v Anglii, včetně toho, že jedinec, ať už otrok či svobodný dělník, nevytvářel produkt jako celek, ale prováděl pouze určitý úkon.
Jeden podstatný rozdíl zde nicméně existoval – i v racionalizovaných římských dílnách hrály menší úlohu stroje. V tomto ohledu antické období zaostávalo i za středověkem, snad až na určité speciální systémy, jako byly válečné stroje nebo obří lodi vozící do Říma obilí. Samotné myšlenky byly známy (viz i Heronův parní stroj), nebyly však uváděny do praxe, nebo alespoň ne v takové míře (vodní pily a mlýny existovaly). Tvrdí se, že zčásti to bylo pro nezájem „stoických“ antických myslitelů o praktické problémy, zčásti kvůli dostupnosti levné otrocké práce – jenže to může být jen zjednodušený názor, výše uváděné snahy o racionalizaci ukazují, že zase tak levná otrocká práce nebyla. Navíc třeba lisy na olej či víno byly těsně před přelomem letopočtu dovedeny na úroveň, která se od té doby téměř nezměnila. A že se filozofové nezajímali o ekonomickou efektivitu nebo technologickou optimalizaci – to více či méně platilo nejen pro antiku.
Podle níže uvedené knihy mohou tedy za zastavení ekonomických inovací spíše než samotné otrokářství jiné faktory. Popsaný výrobní systém se v samotné Itálii začal hroutit už ve 2. stol. n. l. Tehdy samozřejmě ubylo dobyvačných válek, takže otroky nebylo možné tak snadno doplňovat, to však asi samotnou příčinou proměny nebylo (otroků žilo v Římské říši stále dost). Navíc je zajímavé, že úpadek italského průmyslu nastal v době, kdy Římská říše jako celek, respektive provincie, ještě alespoň navenek prosperovala, ve východních částech říše nastal úpadek až se zpožděním (i když helenistická věda upadala už určitě od přelomu letopočtu).

Zdroj: Andera Giardina (editor): Římský člověk a jeho svět, Vyšehrad 2014, část Yvon Thébert: Otrok

Poznámky PH:
Odstartování průmyslové revoluce umožnilo masivní využití nového zdroje energie – uhlí kombinované s parním strojem. Antika spoléhala na sílu vody, ani větrné mlýny nebyly rozšířené.
Negativní roli z hlediska inovací mohla sehrát unifikace helenistického světa do jediného politického útvaru. Na druhé straně, průmyslové revoluce začala v obrovském britském impériu.
Pravda je, že průmyslová revoluce ale nastala až poté, co byla shromážděna suma znalostí převyšujících výrazně helénistickou vědu. Nicméně znalost diferenciálního počtu, dalekohledu, mikroskopu nebo gravitačního zákona s vývojem nového tkalcovského stavu souviset nemusí. (A jak upozorňuje Matt Ridley, také průmyslová revoluce začala až relativně dlouho po Descartesovi nebo Newtonovi.)

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

One comment

  1. Jak by jste pak zamestnal 30 000 000 otroku? Vite kolik stal otrok? Kdo by to zaplatil?
    Zapadni civilizace je postavena na zakladech otrockych spolecnostech jakej byl Rim a Recko. Neni divu ze vsehen normalni svet proti jim bojoval.
    Vse co se vydava za vymysle techto civilizaci, jsou nekoho jyneho vynalezi…aquedukty a cesty od Etrusku/Rasenu, lode od Dalmatu a Liburnu, vyzbroj od Keltu a Tračanu, mosty stavely lide z Bl.vychodu, na Balkane uz se davno psalo azbukou/latinou…viz. Danube script.
    O Jelinech/Helenech neni co resit. Ty prisly 500 let po Troyskych valkach a kompletne prevzali cizi kulturu. Dit ty nevedeli jak se dela bronza, tak mistrum z vnitrozemi Balkanu rikaly Hefestos nebo ty blbci Rimany Vulcan. Dit voni samy nic neumnely tak je jasne ze topeni skaly pro ne bylo neco extra)))))).
    Normalni parazitni spolecnosti…jako ta nase.
    Sorry 4 my czech)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close