(c) Graphicstock

Možná objevili exoplanetu, která přežila výbuch supernovy

Může planeta přežít výbuch supernovy? Není to jen filozofická otázka nebo myšlenkový experiment. První exoplanety byly objeveny v roce 1992 právě u pulsaru. Za téměř tři desetiletí se však jejich počet rozrostl jen nepatrně.

Planety u pulsarů mohly vzniknout před výbuchem supernovy, nebo až po něm. První scénář je problematický. Červený trpaslík nebo hvězda podobná Slunci jako supernova nikdy nevybouchne. Dramatický konec se týká jen hvězd o hmotnosti nad 3 Slunce. Astronomové u podobných hvězd exoplanety nenacházejí. Může to mít fyzikální příčiny – krátká živnost hvězdy a také extrémní dávky UV záření, které disk okolo hvězdy zničí. Může to být také výběrové zkreslení. Exoplanety se u obřích a hmotných hvězd hledají velmi špatně.

Pokud by okolo hmotné hvězdy planeta skutečně vznikla, musela by obíhat ve vzdálenosti nejméně 4 AU, aby přežila fázi, kdy se hvězda nafoukne.

Případná přeživší planeta by se pohybovala po velmi výstřední dráze ve vzdálenosti několika AU. Planetou u pulsaru s největší známou excentricitou je PSR B0329+54 b. Výstřednost dráhy je jen něco přes 0,2.

Máme ji?
Elena Starovoit měla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie ve Vídni zajímavý příspěvek. Její tým se podíval na zoubek dvěma pulsarům a objevil u nich kandidáty na exoplanety.

Pulsar PSR B0329+54 se nachází 3400 světelných let od nás v souhvězdí Žirafy. Vědci využili data z několika radioteleskopů z let 1968 až 2012. Okolo pulsaru by mohla obíhat planeta s velkou poloosou 10,26 AU a periodou 27,8 let. Hmotnost možné planety je 2 Země.

Ještě zajímavějším případ představuje pulsar PSR B0525+21. Vědci využili data z radioteleskopů JPL a Jodrell Bank Observatory za období 36 let.

Okolo pulsaru by měla obíhat planeta o hmotnosti poloviny Země. Velká poloosa dráhy bude 8,4 AU a doba oběhu 20,2 let.

Nejzajímavější je ale výstřednost. Planeta se pohybuje po extrémně protáhlé dráze s excentricitou 0,96!

Lepší představu o výstřednosti dráhy získáme, když si spočítáme pericentrum a apocentrum. Nejblíže se planeta dostává k pulsaru na vzdálenost 0,34 AU, nejdál pak do vzdálenosti 16,5 AU. Kdybychom planetu posadili do Sluneční soustavy, pohybovala by se zhruba od oběžné dráhy Merkuru až téměř k oběžné dráze Uranu.

Pokud by se objev potvrdil, jednalo by se o učebnicový příklad planety, která mohla přežít výbuch supernovy.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Problém tří těles: matematika a fyzika za knižní sérií a seriálem Netflixu

Sci-fi seriál Problém tří těles od tvůrců Hry o trůny se od svého debutu minulý …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close