autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Může netopýr velký létat i za hibernace?

Jelikož je tělesná teplota úzce spjata s fyziologickými funkcemi, hibernující živočichové jsou během stavu strnulosti většinou neaktivní, nereagují na okolní podněty a zůstávají imobilní. Typickými představiteli tohoto chování jsou letouni čeledí Vespertilionidae a Rhinolophidae. U některých druhů savců včetně vačnatců, lenochodů, hlodavců a devíti druhů netopýrů však byly zaznamenány pohyby při tělesné teplotě mezi 10 a 14 °C. Je možné, aby se netopýři pohybovali během hibernace i bez zvýšení tělesné teploty?

Dosavadní studie naznačují, že netopýři jsou schopni pomalého lezení i při tělesných teplotách pod 10 °C. Aktivní let byl však zaznamenán pouze několik málo stupňů pod normální tělesnou teplotou (25–28 °C). Všechny tyto studie jsou však založeny na nepřirozeném probouzení netopýrů z hibernace. Neposkytují tedy žádnou souvislost s přirozeným chováním netopýrů.

Na nízkou okolní teplotu a nedostatek potravy některé druhy živočichů reagují hibernací, kdy zároveň dojde k útlumu fyziologických procesů. Doba strnulosti je však přerušována pravidelnými probuzeními, která jsou nezbytná např. pro doplnění hladiny glukózy v krvi a omezení svalové atrofie.

Při těchto procesech je spotřebována většina energetických výdajů za celé období zimního spánku. Nejobvykleji probíhá zvýšením tělesné teploty, péčí o vzhled, pohyby na místě, případně i lezením a opětovným poklesem teploty. Trvá v průměru několik hodin, ale tato doba je velmi variabilní. Termální chování a pohybová aktivita během hibernace byla analyzována u netopýra velkého (Myotis myotis). Cílem studie bylo zaznamenat pohyby netopýrů během strnulosti za normální a nízké tělesné teploty (pod 5 °C) v přirozených podmínkách.

Sledování probíhala od 18. ledna do 25. dubna během zim 2012/13 a 2013/14 v opuštěné důlní štole Šimon a Juda v Jeseníkách na severní Moravě. Spletitý labyrint chodeb a místností ústí do propadu štoly obklopeného smrkovými lesy a má stabilní teplotu kolem 7 °C během celého roku. Teplotní chování shluků hibernujících netopýrů byla sledována pomocí termokamer synchronizovaných spolu s fotopastmi. Termální snímání bylo nastaveno v rozmezí 0–30 °C. Fotografie byly pořizovány ze vzdálenosti 1,2 m každých 5 minut. Byla také sledována okolní teplota a vlhkost vzduchu ze vzdálenosti asi 50 cm od každého shluku. Celkem bylo pořízeno 28 224 fotografií a termoobrazů dvou různých shluků netopýrů tvořených 3–16 jedinci.

Protože srst savců je poměrně dobrý izolant, byl proveden také test vztahu teploty kůže a srsti netopýrů během probuzení. Čtyři netopýři byli umístěni do stabilních teplotních podmínek (kolem 6 °C), kde byli krmeni po dva dny každý večer a měli přístup k pitné vodě s vitamíny. Dva dny po sobě byl u nich pořízen záznam sekvence fotografií (jako v terénních podmínkách uvedených výše) při probouzení se z denního torporu.

Následně jim byl v srsti oholen kus o velikosti 2×2 cm a snímání provedeno ještě jednou. Teplota srsti a kůže byla při nízkých tělesných teplotách téměř shodná, ale značně se odchylovala později během probouzení. Kůže se zahřála na 26 °C (při počáteční teplotě srsti 6 °C) během 35 minut. Po zahřátí se teplota kůže a srsti značně lišila o 8,8–9,1 °C, zatímco při venkovní teplotě 6 °C byl rozdíl mezi teplotami méně než 1 °C.

Během sledovaného období bylo zaznamenáno celkem 88 událostí ve skupinách, přičemž 13 z nich s nízkou tělesnou teplotou (7 v roce 2013 a 6 v roce 2014) a 75 se zvýšením tělesné teploty. První pohyby při nízké tělesné teplotě byly zaznamenány až na začátku března, což zřejmě koresponduje s potřebou minimalizovat další spotřebu tenčících se energetických rezerv.

Ve většině případů pohyby za nízké tělesné teploty představovaly pomalé přesuny mezi shluky netopýrů, avšak byly zaznamenány i přílety a odlety do a z jednotlivých shluků, a to bez zaznamenání jakéhokoli zvýšení tělesné teploty. Doba událostí, uražená vzdálenost při přesunu a rychlost pohybu během událostí za nízké tělesné teploty byly celkově nižší než u událostí při normální tělesné teplotě. Zaznamenané pohyby událostí s nízkou tělesnou teplotou nicméně významně mění náš dosavadní pohled na chápání běžných principů hibernace a bylo by vhodné podrobit je dalšímu výzkumu.

BARTONIČKA, T., BANDOUCHOVA, H., BERKOVÁ, H., BLAŽEK, J., LUČAN, R., HORÁČEK, I., MARTÍNKOVÁ, N., PIKULA, J., ŘEHÁK, Z., ZUKAL, J. (2017): Deeply torpid bats can change position without elevation of body temperature. Journal of Thermal Biology, 63, s. 119–123.
Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha

Zpracovala: Kateřina FRAINDOVÁ

Nová technologie pro sluneční plachetnice

Plachtění kosmickým prostorem může leckomu znít jako něco ze sci-fi, ale tento koncept už dávno …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close