Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Na Alzheimerovu chorobu lithiem

Lithium se dnes v medicíně používá jako antidepresivum. I když máme k dispozici mnoho sofistikovanějších prostředků/dalších generací antidepresiv, má stále své místo. Na některé zvlášť silné deprese/bipolární poruchy léky typu Prozacu či Zoloftu nezabírají, lithium však ano. Na rozdíl od léků typu SSRI by také mělo účinkovat prakticky okamžitě.
Naneštěstí má ale lithium celou řadu vedlejších účinků (zvracení, průjmy, třes, ospalost, přibývání na váze…), proto se nasazuje dost výjimečně. Další potíž je, že terapeutická a toxická dávka se od sebe příliš neliší.
Nyní se ukázalo, že kromě bipolární poruchy může lithium zabírat i na demenci a speciálně pak na Alzheimerovu poruchu. I zde je však problém s vedlejšími účinky – zvlášť když asi nikdo nedoufá, že by se takto dala choroba opravdu vyléčit, stejně jde „pouze“ o odklad jejího propuknutí nebo zpomalení postupu.
Claudio Cuello z McGill University a jeho kolegové ovšem nyní přicházejí s nadějným výsledkem. Proti Alzheimerově chorobě by měly stačit mnohem nižší dávky lithia. Navíc při speciálním způsobu podávání by léčba neměla mít ani příliš vedlejších účinků.
Výzkum začal od „zapozdřeného“ lithia, které u myších modelů zlepšovalo Huntigtonovu chorobu. Zapouzdření znamená, že látka je podávána ve formě mikrodóz, aby co nejlépe procházela bariérou mezi mozkem a zbytkem krevního oběhu (hematoencefalická bariéra), dostala se tedy do mozku a přitom se co nejméně zvýšila koncentrace lithia v krvi. Ukázalo se, že v této podobě lithium pomáhá geneticky modifikovaným myším, kde mutace vyvolává tvorbu proteinů typických pro lidskou Alzheimerovu poruchu. Myším pak v mozku stále přibývá amyloidních plaků a snižuje se jim inteligence. V dávkách asi 400krát nižších, než by se použilo pro léčbu deprese (poznámka: míněno zřejmě po přepočtu dávky na hmotnost, myš vs. člověk), pomáhaly mikrokapsle s lithiem jak v rané fázi choroby, tak i ve fázi pozdější, když již myši měly v mozku amyloidové plaky a začaly se jim zhoršovat kognitivní funkce.
Autoři výzkumu se domnívají, že by se s lithiem již dalo zahájit počáteční klinické testování, a to u pacientů s počínající Alzheimerovou chorobou, ještě však bez vážnějších příznaků, dále pak u lidí, kteří mají k propuknutí Alzheimerovy choroby genetické predispozice (např. lidé s Downovým syndromem). To, že lithium je již medicínsky schválená látka, by mohlo celý regulační/schvalovací proces urychlit.

„NP03, a Microdose Lithium Formulation, Blunts Early Amyloid Post-Plaque Neuropathology in McGill-R-Thy1-APP Alzheimer-Like Transgenic Rats,“ by Wilson, Do Carmo, Cuello, et al. was published online on December 16, 2019 in the Journal of Alzheimer’s disease. doi: 10.3233/JAD-190862
Zdroj: McGill University/Eurekalert.org a další

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close