(c) Graphicstock

Na bolest pomáhají leda vulgární slova, ne podobné zvuky

Je to výzkum hodný ceny Ig Nobel, ale když studii dle oznámení sponzoroval dodavatel Nurofenu, nelze jistě nic namítat. (Nurofen je ibuprofen.)
Psychologové z Keele University nutili dobrovolníky držet ruce v ledové vodě. Měřilo se, kdy lidé budou reportovat první bolest, i za jak dlouho se stane nesnesitelnou tak, že ruku z vody vytáhnou.
Jedna skupina si směla ulevovat klasickými nadávkami/vulgarismy/kletbami, druhá si mohla říkat náhradní slova – „twizpipe“ a „fouch“ (Keele University je britská, čili vše probíhalo v angličtině). Ukázalo se, že náhradní slova sice účastníky pokusu dokázala pobavit, ale neměla žádoucí reakce na snášení bolesti – s vulgarismy byla tolerance bolesti větší o 33 %, ať už toto číslo znamená přesně cokoliv.
Závěr studie publikované ve Frontiers in Psychology zní, že když klejeme, nejde o samotný zvuk, slova nejsou onomatopoická v tom smyslu, že by jim podobná fungovala stejně. Bude zde existovat asi nějaké hlubší propojení z dětství, kdy spolu s dospíváním člověk začne používat vulgarismy a stejně tak se učí snášet bolest (alespoň v normálních případech se dítě původně učí jazyk bez vulgarismů atd.).

Richard Stephens et al. Swearing as a Response to Pain: Assessing Hypoalgesic Effects of Novel „Swear“ Words, Frontiers in Psychology (2020). DOI: 10.3389/fpsyg.2020.00723

Poznámky:
Jak by tomu bylo u lidí, kteří vulgarismy nepoužívají ani za takových okolností (např. mají silně vštípeno, že se to nedělá)? Asi by měli pro takové případy některá speciální slova vlastní, třeba jako když říkáme kurňa či kurník?
Mohl by různý charakter rodného jazyka ovlivňovat i snášení bolesti? (sotva; a stejně by to šlo velmi obtížně dokazovat, protože ve hře by bylo tolik jiných vlivů…)

Týden na ITBiz: Fotonické čipy ze stolní tiskárny

Bitcoin prošel dalším halvingem. Avast dostal rekordní pokutu 351 milionů Kč za předávání osobních údajů. …

2 comments

  1. a kdyz umim anglicky, funguji ceske a anglicke vulgarismy stejne dobre?

    pro cestinu, funguje stejne dobre pudel jako prdel? houno jako hovno?

  2. Pavel Houser

    jak to chapu, ta studie tvrdi, ze roli hraji „zakazana slova“, ktera clovek zacal uzivat nekdy, v puberte, co ja vim. cili u anglictiny by pak nejspis zalezelo na tom, kdy se clovek ucil, kdy se seznamil s temito slovy/kdy je zacal pouzivat…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close