Sciencemag.cz
Doporučujeme
Města fungovala odedávna jako centra obchodu, kde byly pro movité rozmlsané jazýčky k dispozici exotické pochoutky. Naopak takoví kočovníci ze stepí se stereotypně živili mléčnými a masnými výrobky, což mohla být strava zdravá, ale celkem fádní a nijak sofistikovaná. Nebo tomu může být i jinak?
Výzkumníci Washington University v St. Louis, Archeologického ústavu v Samarkandu a německé Kiel University nyní prozkoumali pozůstatky lidí žijících mezi 2. a 13. stoletím n. l. v oblasti střední Asie. Izotopová analýza přitom dokáže odhalit, jak se tito lidé stravovali v průběhu celého života. Zkoumány byly pozůstatky z 12 pohřebišť na území dnešního Uzbekistánu, Kazachstánu a Turkmenistánu.
Závěr publikovaný ve Scientific Reports kupodivu zní, že lidé pohřbení ve městech se živili celkem stereotypně a základem jejich obživy byly místní obilniny. Naopak strava nomádů byla pestřejší a zdaleka se neomezovala na mléko a maso. Je to zvláštní, protože města (respektive občas oázy) kolem hedvábné stezky byly překladišti, kudy proudilo zboží mezi Dálným východem a Středomořím/Evropou. Místní trhy zbožím jistě přetékaly, včetně hedvábí, exotického koření a ovoce, skla, porcelánu, vína, drahokamů, předmětů z drahých kovů… Dalo by se tak čekat, že tato města fungovala jako tavicí kotlíky různých kulturních zvyklostí, ale pro stravu to prý moc neplatilo. V různých městech lidé konzumovali různé převažující místní plodiny, ale v rámci města už navíc jedli všichni to samé. Naopak kočovníci zařazovali do svého jídelníčku nové potraviny a nejspíš i nové kuchařské postupy – i když by se zdálo, že jejich kultura musela být jednodušší (už jen omezený počet přenosných věcí apod.).
Samozřejmě na tomto základě lze vytvářet obecné úvahy o tom, že různé skupiny podílející se na globalizaci nemusí samy být přitom nijak zasaženy (místní lidé zajišťovali proud zboží, ale sami ho nevyužívali?). Na druhé straně ale v té době asi bylo pro většinu lidí dostatečným úspěchem se najíst dosyta. Znakem luxusu mohlo být třeba koření nebo způsob stolování, i když na stole byly stereotypně hlavně placky a další moučné výrobky.
Zdroj: Phys.org a další
