Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Na MITu vyvinuli nanočástice, které překonávají hematoencefalickou bariéru

V současné době existuje jen málo dobrých možností léčby glioblastomu, agresivního typu nádoru mozku s vysokou úmrtností. Obvykle se volí kombinace chirurgického zákroku, ozařování a perorální chemoterapie temozolomidem. Pravděpodobnost pětiletého přežití u tohoto onemocnění je ale menší než 10 %.
Jeden z důvodů, proč je léčba glioblastomu tak obtížná, spočívá v tom, že většina chemoterapeutik nedokáže do mozku pořádně proniknout – brání jim v tom hematoencefalická bariéra oddělující mozkovou tkáň od krevního systému. Vědci z MITu a dalších institucí připravili nyní nanočástice, které bariérou projdou – a na ty pak lze navázat další látky, v principu libovolné (tj. technika může sloužit i pro jiné účely než pro léčbu jednoho konkrétního typu mozkového nádoru).
Joelle Straehla a Cynthia Hajal (MIT/Dana-Farber Cancer Institute) jsou hlavními autorkami studie, která vychází z modelování vlastností hematoencefalické bariéry pomocí umělého mikrofluidního zařízení. Zde se pěstovaly buňky odvozené z glioblastomu pacienta. Lidské endotelové buňky pak byly použity k vypěstování obdoby krevních cév v malých trubičkách obklopujících kouli nádorových buněk. Model zahrnoval také pericyty a astrocyty, tedy dva typy buněk, které se podílejí na přenosu molekul přes hematoencefalickou bariéru.
Nanočástice s prokázanou účinností byly potaženy peptidem AP2, který zajišťoval vlastní průchod. Ukázalo se také, že k transportu docházelo díky vazbě na receptor LRP1, který se v blízkosti nádorů vyskytuje z nějakého důvodu navíc častěji než v normálních mozkových cévách. Výzkumníci poté naplnili částice cisplatinou, běžně používaným lékem na rakovinu. Částice potažené peptidem AP2 dokázaly účinně zabíjet nádorové buňky glioblastomu – tedy stále v umělém systému. Výzkumníci poté vyzkoušeli nanočástice na myších a pomocí specializovaného chirurgického mikroskopu sledovali jejich pohyb v myším mozku. Schopnost částic překonávat hematoencefalickou bariéru byla velmi podobná tomu, co se předtím pozorovalo na modelu lidské tkáně. Pokud nanočástice obalené peptidem obsahovaly cisplatinu, zpomalovaly u myší i růst nádorů.

Joelle P. Straehla et al, A predictive microfluidic model of human glioblastoma to assess trafficking of blood–brain barrier-penetrant nanoparticles, Proceedings of the National Academy of Sciences (2022). DOI: 10.1073/pnas.2118697119
Cynthia Hajal et al, Engineered human blood–brain barrier microfluidic model for vascular permeability analyses, Nature Protocols (2022). DOI: 10.1038/s41596-021-00635-w
Zdroj: MIT News

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close