Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Navrhují vrátit Pluto mezi planety

Definic planety můžeme mít spoustu, asi těžko přitom zahrnují něco fundamentálního. Z tohoto hlediska vyřazení Pluta ze seznamu planet, k čemuž došlo v roce 2006, shodou okolností na jednání Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze, lze chápat prostě jako zbytečný vrtoch, který vnáší zmatek. Když už k tomu ale jednou došlo, bylo by snad nejlépe to už tak nechat a zase definice/seznamy neměnit.
Philip Metzger z University of Central Florida v Orlandu (spoluautoři článku: Mark Sykes, Planetary Science Institute; Alan Stern, Southwest Research Institute, Kirby Runyon, Johns Hopkins University) nyní tvrdí, že Pluto by ovšem za planetu považováno být mělo. Podle jejich názoru se rozhodnutí Pluto vyřadit opíralo de facto jen o jediné kritérium, totiž „samostatnou“ oběžnou dráhu, kterou planeta navíc dokáže vyčistit od dalších objektů. Na oběžné dráze Pluta se ovšem vyskytují objekty Kuiperova pásu, navíc oběhy Pluta jsou dost ovlivňovány Neptunem.
P. Metzger nicméně tvrdí, že astronomové tradičně takto planetu nikdy nevnímali. Jiné definice jsou mnohem funkčnější a vědci prý nyní stejně používají terminologii jinak, než definovala IAU. Navíc by pak takto do planet nemuselo spadnout nic, protože vyčištění oběžné dráhy nikdy není absolutní.
Následně však Metzger zmatek ještě zvyšuje, protože po dalším zkoumání mu vychází, že mezi planety by klidně zařadit i Titan, Europu a další velké měsíce Jupitera a Saturnu.
Kirby Runyon navrhuje, aby se planety jako kategorie určovaly na základě jejich vnitřních vlastností, nikoliv něčeho vnějšího, co se může snadno změnit (jako je oběžná dráha). Pluto má podle něj podzemní oceán, vyskytují se zde organické sloučeniny a atmosféra o více vrstvách, Pluto mělo dříve i měsíce nebo i povrchová jezera. Složitostí geologie má být hned druhá po Zemi, je prý „živější“ než Mars. Což dnes platí i pro Titan či Europu.

Zdroj: Phys.org a další

Poznámky PH:
Co „bludné planety“, které nemají žádnou oběžnou dráhy. To tedy také nejsou planety?
Podle mého názoru je ovšem výše uvedená argumentace poněkud mimo; vychází z ní totiž, že planeta je „to, co je dostatečně složité/zajímavé“ (nebo dokonce „s šancí na život pozemského typu“). Navíc ani takové definice nejsou stálé, Mars i Venuše se v minulosti více podobaly Zemi, byly „živější“ než dnes. To, co obíhá kolem planet, označujeme jako měsíce. Prostě vyřazení Pluta ze seznamu vedlo k asi zbytečným zmatkům, ovšem přidat mezi planety Titan, Europu (asi by si to pak zasloužil i Enceladus – a dál?) nebo definovat planetu „zajímavostí“ (pro koho, chemika, geologa…?) by chaos v terminologii ještě mnohonásobně zvýšilo.

Viz také: Na stole je nová univerzální definice planety

Hrůzy neolitu – nejspíš to bylo složitější

V poslední letech bývá, alespoň v populárně-vědeckých textech, často zvykem nenechat na neolitu nit suchou. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close