Sciencemag.cz
Doporučujeme
Protopsi pravděpodobně žrali kosti a jiné méně žádoucí kusy potravy, ke kterým se dostali na lidských sídlištích…
Martina Galetová z Moravského zemského muzea se aktivně účastnila týmového výzkumu, který prováděl mikroskopickou analýzu opotřebení zubů fosilních psovitých šelem z paleolitické lokality Předmostí v České republice. „Provedli jsme analýzu mikroabrazí zubů ve fosilním vzorku psovitých z lokality Předmostí, který obsahuje jak vlku, tak psu podobné psovité šelmy,“ říká Martina Galetová. Badatelé identifikovali jasné typy opotřebení zubů pro každý ze dvou morfotypů psovitých.
Ve srovnání s Canidy podobnými vlku mají zuby raných psích Canidů, které nazýváme „protopsi“, větší stopy opotřebení indikující potravu s obsahem tvrdé lámavé stravy. Tato větší durofágie – konzumace potravy obsahující tvrdé složky – u „protopsů“ znamená, že pravděpodobně žrali kosti a jiné méně žádoucí kusy potravy, ke kterým se dostali na lidských sídlištích, a přináší tak další důkaz o tom, že na lokalitě byly nalezeny dva typy psovitých živících se různou potravou, což souhlasí s dalšími důkazy rané domestikace.
Primárním cílem výzkumu bylo zjistit, zda tyto dva morfotypy vykazují výrazné rozdíly v chování na základě způsobu opotřebení zubů. Mikroabraze zubů je behaviorální signál, který se může objevit o generace dříve, než v populaci nastanou morfologické změny, a je velmi slibný pro užití archeologických dokladů pro rozlišení „protopsů“ od vlků.
Domestikace psa je prvním příkladem ochočení zvířat a jediným typem domestikace, který se objevil dávno před jednoznačným dokladem zemědělství. Probíhá však ostrá vědecká debata ohledně doby a okolností počátků domestikace psů – odhady se pohybují od 15 000 do 40 000 let př. n. l. Diskutuje se rovněž o tom, proč byli jako první domestikováni vlci a stali se psy. Z antropologického hlediska je doba počátku domestikace významná pro pochopení chování a ekologie tehdejšího člověka – časného Homo sapiens.
Hlavním autorem studie je Kari Prassack, vedoucí výzkumu a sbírek v Hagerman Fossil Beds National Monument, který je součástí National Park Service (USA), a Peter Ungar, profesor na University of Arkansas (USA), na projektu dále spolupracovali: Mietje Germonpré z Royal Belgian Institute of Natural Sciences (Belgie) a Josephine DuBois, studentka ze City School of Dentistry při University of Missouri-Kansas (USA).
Výzkum podpořila Grantová agentura České republiky (GAČR GA15-06446S), Ministerstvo kultury ČR (Moravské zemské muzeum, MK000094862) a University of Arkansas Honors College (USA).
samozrejme – že tito protopsi jedli kosti po lidech, ještě neznamená, že je lidé krmili a ze tito „zili s clovekem“ a byli drbani za usima. lide je mohli treba pobliz na smetistich tolerovat a tot vse.