Pixabay License. Volné pro komerční užití

Obří výbuch u hvězdy podobné Slunci je až znepokojující

Hvězda EK Draconis po obří sluneční bouři vyvrhla mohutný proud fotonů a nabitých částic, který byl mnohem silnější než cokoli, co vědci pozorovali v naší sluneční soustavě. Systém se od nás nachází ve vzdálenosti několika desítek světelných let.
Podobný výrony by mohly představovat i přímé fyzické ohrožení. Ona by stačila i menší sluneční bouře, která by v případě, že Zemi zasáhne přímo, mohla vyřadit z provozu satelity i elektrorozvodné sítě na zemském povrchu. Hlavní autor studie Kosuke Namekata z National Astronomical Observatory of Japan uvádí, že ve hře každopádně mohou být ještě větší exploze, než jsem zatím znali.
EK Draconis připomíná naše Slunce, je pouze mladší; vlastně velmi mladá, má asi jen 100 milionů let. K výbuchu zde došlo už v dubnu 2020 a byl při něm vyvržen oblak žhavého plazmatu o hmotnosti biliard kg (10 na 15, v angličtině quadrillions). Pozorování se uskutečnilo pomocí družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), kterou provozuje NASA, a dalekohledu SEIMEI Kjótské univerzity. Již v roce 2019 stejný tým vědců přišel s tím, že erupce hvězd mohou převyšovat to, co pozorujeme na Slunci, o 1 až 2 řády.
Samozřejmě vzniká otázka, zda bychom se neměli začít bát. Dejme tomu, že ne, že jde o událost nepravděpodobnou a navíc typickou pro mladší hvězdy; jak hvězdy stárnou, tyto procesy ztrácejí na intenzitě. Pak ovšem vzniká otázka, zda podobné události nemohly Zemi ovlivnit v minulosti. Ale dokonce i Mars – spoluautor studie Yuta Notsu z Coloradské univerzity v Boulderu uvádí, že v důsledku podobných událostí mohla rudá planeta přijít o svoji kdysi hustou atmosféru (poznámka PH: ve hře je zde ovšem i prostě slabší gravitace této planety plus permanentní působení slunečního větru, aniž bychom k tomu potřebovali podobné „superudálosti“).
Výronu koronární hmoty obvykle předchází výtrysk záření. Na EK Draconis následoval výron koronární hmoty asi 30 min. po záření. V první fázi, tzv. erupci filamentu, vznikl proud elektricky nabitých částic pohybujících se rychlostí až 1 milion km/h.
Příslušná studie byla publikována v Nature Astronomy.

Kosuke Namekata, Probable detection of an eruptive filament from a superflare on a solar-type star, Nature Astronomy (2021). DOI: 10.1038/s41550-021-01532-8. www.nature.com/articles/s41550-021-01532-8
Zdroj: University of Colorado at Boulder / Phys.org

Poznámka PH: Možná souvislost podobných událostí i s vymíráními v minulosti? I když pokud toto hvězdy provádějí 100 milionů let po svém vzniku, pak jsou jejich soustavy stejně ještě v nestabilním fázi, povrchy planet rozžhavené atd.

Problém tří těles: matematika a fyzika za knižní sérií a seriálem Netflixu

Sci-fi seriál Problém tří těles od tvůrců Hry o trůny se od svého debutu minulý …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close