(c) Graphicstock

Obyčejné hmoty je méně, než by mělo

Asi třetina běžné hmoty ve vesmíru chybí, respektive ji neumíme najít. Záhada se (asi) nijak netýká hmoty temné ani temné energie; jde o to, že byly provedeny výpočty odhadující množství hmoty krátce po velkém třesku. Z této hmoty se za miliardy let staly hvězdy/planety/černé díry, dále mezihvězdný prach a plyn. Problém spočívá v tom, že když spočítáme hmotu dnes pozorovanou, třetina z hodnoty předpokládané pro raný vesmír schází.
Vědci z Chandra, rentgenové observatoře spadající pod NASA (tj. dalekohledu na oběžné dráze; název nesouvisí s chandrou coby depresí, ale observatoř je pojmenována po indickém astrofyzikovi S. Chandrasekharovi) nyní testovali hypotézy, podle nichž by chybějící hmota mohla být soustředěna do vláken teplého a horkého (hranice 100 000 K) plynu v mezigalaktickém prostoru. Tato vlákna WHIM (warm-hot intergalactic medium) se nedají detekovat dalekohledy pracujícími ve viditelném spektru, částečně je lze ale zachytit dalekohledy v ultrafialové oblasti – alespoň jejich chladnější, čili „teplou“ část. Na základě údajů z dalekohledu Chandra a dalších pozorování nyní vědci tvrdí, že při použití nové techniky zachytili i „horkou“ část WHIM.
Při detekci šlo o to, že horký mezigalaktický plyn, tedy vlákna mezi zdrojem a Zemí, zachycuje část rentgenového záření vycházejícího z pozorovaného kvasaru. Absorpce je celkem slabá a data jsou zatížena šumem, takže zde hrozí falešně pozitivní výsledky. Orsolya E. Kovacs (Center for Astrophysics/Harvard & Smithsonian, Cambridge) a její kolegové proto zvolil poměrně komplikovaný postup; nejprve odhadli ze „zašuměných“ dat možné polohy horkých vláken, tedy jejich vzdálenost od kvasaru/Země. U absorbovaného světla odhadli rudý posun v důsledku rozpínání vesmíru, jeho velikost závisela na vzdálenosti. Při zahrnutí posunu se pak mj. podařilo zjistit, že absorpce záření odpovídá kyslíku o teplotě asi milion K. Podle článku v Astrophysical Journal by snad alespoň záhada chybějící obyčejné hmoty tedy mohla mít řešení.

Orsolya E. Kovacs et al. Detection of the Missing Baryons toward the Sightline of H1821+643. arXiv:1812.04625 [astro-ph.CO]. arxiv.org/abs/1812.04625
Zdroj: Phys.org

Poznámka: Co se přesně myslí množstvím hmoty těsně po velkém třesku? Hmota odpovídající oblasti, která se nafoukla do dnes pozorovaného vesmíru? A jak to původní množství dokážeme vůbec odhadnout?

Nová technologie pro sluneční plachetnice

Plachtění kosmickým prostorem může leckomu znít jako něco ze sci-fi, ale tento koncept už dávno …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close