(c) Graphicstock

Planeta u tří hvězd

Hlavním úkolem TESS je najít exoplanety u blízkých hvězd. Samozřejmě se nabízí otázka, co si máme ve vesmírných měřítkách představit pod pojmem blízké hvězdy. Většinou se tím myslí naše okolí do vzdálenosti zhruba 20 parseků (65 světelných let).

Astronomové nejsou naivní a nehledají blízké exoplanety kvůli tomu, aby k nim poslali sondu. Podobné plány budeme muset ještě hodně dlouho přenechat autorům sci-fi. Blízké (menší) hvězdy jsou ale jasnější, což usnadňuje celou řadu způsobů jejich výzkumu a také mohou být za jistých okolností cílem pro přímé zobrazení.

TESS bude postupně rozšiřovat seznam relativně blízkých exoplanet, i když rekord nepřekoná. Okolo Proximy Centauri zřejmě planeta obíhá, dokonce možná nejen jedna, ale je nepravděpodobné, že některá z nich tranzituje.

Planeta u tří červených trpaslíků
Nejbližším hvězdným systémem s tranzitující planetou je HD 219134 ve vzdálenosti 21 světelných let. TESS v rámci čtvrtého sektoru objevila druhou nejbližší tranzitující exoplanetu. Nachází se v systému LTT 1445 ve vzdálenosti 22,5 světelných let

LTT 1445 seskládá se ze tří červených trpaslíků. Nejjasnější je hvězda A. Okolo společného těžiště s ní obíhá pár červených trpaslíků BC.

Exoplaneta LTT 1445Ab obíhá okolo nejjasnější hvězdy s periodou jen 5,3 dní, takže podmínky na povrchu nebudou příliš vhodné pro život. Oběžná doba je velmi krátká, ale mateřskou hvězdou je samozřejmě chladný červený trpaslík, takže na povrchu planety bude teplota okolo 160 °C.

Spektrografu HARPS se podařilo prostřednictvím měření radiálních rychlostí zjistit, že maximální hmotnost planety bude něco přes 8 Zemí.

Co byste viděli na povrchu planety?
Systémy s více než jednou hvězdou jsou pro pozemšťany hodně sexy, protože podobnou podívanou nikdo z nás nikdy na vlastní oči neviděl a neuvidí.

Co byste viděli, pokud byste stáli na horkém povrchu LTT 1445Ab? Mateřská hvězda by byla kvůli vázané rotaci zavěšená na stále stejném místě na obloze a 18krát větší než Slunce.

Další dvě hvězdy obíhají okolo sebe ve vzdálenosti asi 1 miliardy km s periodou 36 let. Dohromady pak oběhnou primární hvězdu jednou za 250 let. Pohybují se po eliptické dráze od 30 miliard km po zhruba 180 miliard km.

Pokud byste se na ně dívali z povrchu LTT 1445Ab, dokázali byste je obě rozlišit pouhým okem. Jejich jasnost by byla podobná Měsíci v úplňku, ale úhlová velikost by byla podobná spíše planetám Sluneční soustavy na pozemské obloze.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close