Sciencemag.cz
Doporučujeme
V kvantové fyzice se pracuje s pravděpodobnostmi, amplitudami pravděpodobností apod. Je to často divné, ale může to být ještě divnější – vědci nově navrhují koncept kvantové negativity, kdy pravděpodobnost výskytu částice na daném místě může být i záporná.
Asi to bude něco na způsob záporných teplot – chápeme-li teplotu jako míru pohybu částic, těžko se mohou pohybovat méně než vůbec. Pokud si tuto veličinu ale zobecníme a budeme ji vnímat spíše matematicky/abstraktně (vztah mezi teplem a entropií apod.), pak záporné hodnoty mohou dávat nějaký smysl. Podobně to bude u pravděpodobnosti, zřejmě. Říct, že na určitém místě se elektron vyskytuje s pravděpodobností -10 %, moc smysl nedává, ale v rámci rovnic a dostatečně abstraktních úvah to může být jinak. Pokud se tento koncept ukáže životaschopný, my ostatní si na něj nespíš časem prostě zvykneme, ono i na záporná nebo komplexní čísla si lidé museli zvykat… Pro usnadnění, to celé se označuje i jako kvazipravděpodobnost.
Příslušná studie vědců z University of Cambridge, Harvardu a MITu se ovšem týká spíše kvantové fyziky obecněji – může mít vztah ke kvantovému počítání, i k „působení na dálku“ (provázané částice atd.). Kvantová negativita má také umožňovat, aby detektory zpracovaly mnohem více signálů (zachytily více částic apod.), než by jinak bylo možné. Obecně: koncept záporných pravděpodobností má umožnit, aby měřicí zařízení zachytilo větší množství informace.
Nature Communications (2020). DOI: 10.1038/s41467-020-17559-w
Zdroj: University of Cambridge/Phys.org
A je to tady – loď na nepravděpodobnostní pohon
Hoši fyzikové, kdy už to konečně pochopíte, pokud vám vyjde spor s definicí, tak to nutně znamená, že máte v rukou spornou teorii. Jak nám praví logika, ze sporné teorie vyplývá každá formule.
Slováci to mají dávno vyřešený. Kvazizápornou větou – Neni som tu.