United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain
United States Department of Agriculture, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Počátky domestikace obilnin aspoň o 10 000 let starší

Lidé sbírali obilniny dávno předtím, než je někdy kolem roku 9 000 př. n. l. začali na Blízkém východě i pěstovat.

Pokud alespoň domestikací míníme to, že lidé nějak ovlivnili genom rostliny, pak podle nových objevů k tomu došlo již před 30 000 lety (pšenice jednozrnka v oblasti Tell Qaramel v severní Sýrii), pšenice dvouzrnka následovala před 25 000 lety a ječmen před 21 000. Robin Allaby z University of Warvick a jeho kolegové dospěli k těmto závěrům ve studii publikované v Philosophical Transactions of the Royal Society B. U rýže je ovlivnění genomu pozdější, i tak ale k němu mělo dojít už před cca 13 000 lety.

Výsledky jsou založeny na zjištěních, kdy se v populaci obilnin začala měnit frekvence určitých genů. Nevyplývá z nich, jak intenzivně lidé tehdy tyto plodiny využívali, navíc se asi zájem lidí o obiloviny v různých oblastech měnil spolu s tím, jak se střídalo chladnější a teplejší klima. Když např. lidé začnou semena sbírat z klasů, rostliny mohou ztrácet schopnost, aby semena z klasů vypadávala sama, a tato nová varianta genu se v populaci může udržet. Semena začnou šířit lidé (a ta mohou být méně mobilní, těžší, což lidé preferují, znamená-li to více mouky), klasy padají na zem při tom, jak je lidé trhají/sekají srpem atd.
V údolí Jordánu známe sýpku z 11. tis. př. n. l. Robin Allaby už asi před 10 lety upozornil na syrské naleziště Ohalo II s velkým množstvím zbytků obilnin starých asi 23 000 let.

To, co bychom dnes označili za „skutečné“ pěstování obilnin, začali (pokud víme dle stávajících archeologických nálezů a genetických stromečků) provozovat lidé na jihovýchodě Turecka v době kultury Gobekli Tepe asi někdy v 9. tis. př. n. l., v Palestině pak na konci natufienu (cca v době počátků Jericha/stavby věže koncem 9. tis. př. n. l.).
Hlavní genetická proměna obilnin nastala na Blízkém východě podle nové studie asi před 8 tisíci lety (možná se tehdy ve velkém začalo sít i mimo místa původního výskytu?).

Zdroj: Phys.org a další

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close