Diamantová kovadlinka. Credit: Timofey Fedotenko, Bayreuth University

Poprvé syntetizovali materiál při tlaku, jaký panuje v jádru Uranu

Vědcům se podařilo vytvořit a současně analyzovat materiály pod tlakem vyšším než 1 TPa (terapascal). Takto extrémně vysoké tlaky panují například v centru Uranu; jsou více než třikrát vyšší než tlak v jádru Země. Vědci z University of Bayreuth a dalších institucí metodu, kterou vyvinuli pro syntézu a strukturní analýzu nových materiálů, představili v Nature. Průvodní tisková zpráva hovoří v této souvislosti o tzv. vysokotlaké krystalografii.
Teoretické modely předpovídají velmi neobvyklé struktury a vlastnosti materiálů za podmínek extrémních teplot a tlaků. Dosud se však tyto předpovědi nepodařilo ověřit v experimentech při kompresních tlacích vyšších než 200 gigapascalů. Jednak je pro vystavení vzorků tak extrémním tlakům nutné splnit složité technické požadavky, také ale chyběly sofistikovanější metody pro analýzu těchto látek, která by proběhla simultánně, tedy ještě během experimentu, při dosažení příslušných podmínek.
V nové studii vědci ukazují, jak pomocí nyní objevené metody vytvořili a analyzovali („vizualizovali“) nové sloučeniny rhenia. Jednalo se o dosud neznámý nitrid rhenia (Re₇N₃) a „nechemickou“ slitinu rhenia a dusíku. Extrémních tlaků se podařilo dosáhnout ve dvoustupňové diamantové kovadlinkové „cele“ zahřívané laserovými paprsky. Chemickou a strukturní charakterizaci materiálu pak umožnila tzv. synchrotronová monokrystalová rentgenová difrakce. Na University of Bayreuth již před 2 lety připravili supertvrdý kovový vodič na bázi rhenia a dusíku, který vydržel i extrémně vysoké tlaky.
Získané výsledky mají význam teoretický (chápání hmoty), umožňují nám lépe chápat určitá prostředí ve vesmíru (nitra planet) a potenciálně by takto mohlo být možné i syntetizovat nové materiály s technologickým využitím.

Leonid Dubrovinsky, Materials synthesis at terapascal static pressures, Nature (2022). DOI: 10.1038/s41586-022-04550-2
Zdroj: Bayreuth University / Phys.org

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

2 comments

  1. A kovový vodík by sa tou mašinkou vyrobiť nedal? Mať rakety, raketoplány a vesmírne lode poháňané tým tak to by bola revolúcia nie nepodobná zavedeniu znovupoužiteľných rakiet.

  2. Pavel Houser

    to mozna by se takto pripravit i dal; uz bylo nekolik oznameni, ze bych vyroben, zase ale zpochybnovanych, nepletu-li se. ovsem tohle asi neni zrovna technologie pro masovejsi vyrobu. navic jak uchovat etc.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close