Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na polovičních hvězdách fouká mnohem víc než na Jupiteru.
Kombinací pozorování na Karl G. Jansky Very Large Array a Spitzer Space Telescope astronomové poprvé stanovili rychlost proudění atmosféry na hnědém trpaslíkovi.
Katelyn Allers z Bucknell University (hlavní autorka práce) a její kolegové vyšli prostě z toho, že podobným způsobem se určují i rychlosti větrů na Jupiteru a Saturnu, ale pro hnědé trpaslíky dosud tuto techniku kupodivu nikdo nepoužil. Doba rotace Jupiteru změřen v rádiové části spektra se liší od hodnoty, kterou stanovíme při pozorování ve viditelném nebo infračerveném světle. Je to dáno tím, že infračervená emise vychází z horní části atmosféry, zatímco rádiová emise má původ v existenci magnetického pole v nitru planety. Prostě vyjde, že atmosféra rotuje jinak než pevné jádro a příslušný rozdíl odpovídá rychlosti větru – respektive proudění horní vrstvy atmosféry jako celku.
Autoři studie publikované v Science si vybrali si objekt 2MASS J10475385+2124234, který má velikost Jupiteru, ale asi 40krát větší hmotnost. Tento hnědý trpaslík se nachází asi 34 světelných let od Země. Kombinací obou měření se došlo k hodnotě přes 2 000 km/h. Pro srovnání – u Jupiteru se stejným postupem rychlost atmosféry stanoví na asi 350 km/h. Zjištěné výsledky mají být v souladu s teoretickými předpověďmi/simulacemi.
Popsaná metoda by měla být použitelná univerzálně, nejen pro hnědé trpaslíky, ale i pro exoplanety. (S určitými modifikacemi: protože magnetická pole exoplanet budou asi slabší než u hnědých trpaslíků, uvádí se, že rádiové měření bude třeba provádět na jiných – nižších – frekvencích atp.)
K.N. Allers at Bucknell University in Lewisburg, PA el al., „A measurement of the wind speed on a brown dwarf,“ Science (2020). DOI: 10.1126/science.aaz2856
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory/Phys.org
