Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zemští trojani jsou planetky, které obíhají kolem Lagrangeových (libračních) bodů Slunce a Země. Těchto bodů, tedy míst, kde se vyrovnává silové působení Slunce a Země, je celkem 5 (pokud se omezíme na soustavu Země-Slunce a Newtonovy gravitační zákony; viz obrázek).
Mezinárodní vědecký tým nyní po 10 letech potvrdil existenci teprve druhého známého trojana Země 2020 XL5. Podle výsledků planetka na svém místě zůstane i další alespoň 4 000 let, což ale stejně stačí jen na to, abychom ji prozatímně klasifikovali jako přechodnou. Mezinárodní tým (hlavní autorka Toni Santana-Ros z University of Alicante/University of Barcelona) také dokázal odhadnout velikost planetky – má mít průměr asi 1 km. Jediný další dosud známý pozemský trojan 2010 TK7 má průměr 0,3 km.
Přestože existence trojských planetek byla známa již desítky let u jiných planet (Venuše, Mars, Jupiter, Uran a Neptun), první trojská planetka Země byla nalezena teprve v roce 2011. Astronomové popsali mnoho pozorovacích strategií pro detekci nových zemských trojanů. Např. oblast L4 speciálně prohledávala sonda NASA OSIRIS-Rex, oblast L5 zase mise JAXA Hayabusa-2. Nízkou úspěšnost pátrání po těchto objektech při pozorování přímo ze Země lze vysvětlit geometrií objektu obíhajícího kolem soustavy Země-Slunce v bodech L4 nebo L5. Tyto objekty jsou obvykle pozorovatelné v blízkosti Slunce. Pozorovací časové okno mezi východem planetky nad obzor a východem Slunce je proto velmi malé. Astronomové přitom navíc musejí zaměřovat své dalekohledy velmi nízko, kde jsou podmínky viditelnosti nejhorší. Vědci nyní provedli průzkum pomocí čtyřmetrových dalekohledů, které by byly schopny provést pozorování i za takto ztížených podmínek, a nakonec získali použitelná data z dalekohledů Lowell Discovery Telescope (Arizona, USA) a SOAR, který provozuje National Science Foundation NOIRLab (Cerro Pachón, Chile).
Objev trojských planetek Země je podle autorů studie významný tím, že může jít o objekty dokumentující dávnou minulost Sluneční soustavy (dříve mohly obíhat kolem planet apod.). Navíc jsou zajímavé pro budoucí mise. Vzhledem k tomu, že Lagrangeovy body L4 a L5 mají stejnou oběžnou dráhu kolem Slunce jako Země (a na rozdíl od L3 jsou k Zemi blíže), měly by být snadno dosažitelné (malé změny rychlosti/spotřeby energie rakety). Třeba by se na trojanech Země mohly dát i těžit nějaké suroviny.
T. Santana-Ros et al, Orbital stability analysis and photometric characterization of the second Earth Trojan asteroid 2020 XL5, Nature Communications (2022). DOI: 10.1038/s41467-022-27988-4
Zdroj: University of Barcelona / Phys.org
Poznámka: často se používá tvar trojáni, ale to nějak tahá za uši…
