Sciencemag.cz
Doporučujeme
Za objev Higgsova bosonu byla již udělena Nobelova cena, nyní v CERNu měli také prokázat očekávaný rozpad této částice. Experimenty byly uskutečněny na velkém urychlovači LHC v rámci experimentů Atlas a CMS a vyžadovaly srážky částic o energiích 7, 8 a 13 TeV.
Higgsův boson se má se podle standardního modelu v 60 % případů rozpadat na dva spodní kvarky (b – bottom). Problém s experimenty tohoto typu měl ale spočívat v tom, že tyto kvarky vznikají také při běžných srážkách protonů, takže na urychlovačích bylo obtížné odlišit příspěvek Higgsova bosonu od šumu. Naproti tomu jiné způsoby rozpadu Higgsova bosonu, např. rozpad na dva fotony, byly zachyceny již při objevení částice před 6 lety, protože je lze snáze odlišit od pozadí (ač podle standardního modelu jsou tyto cesty rozpadu méně pravděpodobné). Před rokem se podařilo zaznamenat i rozpad Higgsova bosonu na dva leptony tau.
Higgsův boson podle standardního modelu uděluje dalším částicím klidovou hmotnost. Autoři nové studie tvrdí, že každopádně prokázali, že všudypřítomné kvantové pole Higgsova bosonu uděluje hmotnost právě kvarku b.
Pro detekci/interpretaci události byly také údajně využity metody strojového učení.
Observation of Higgs boson decay to bottom quarks. arXiv:1808.08242 [hep-ex] arxiv.org/abs/1808.08242
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Jde samozřejmě o velký úspěch, především z hlediska experimentálních metod, nicméně z druhé strany – vše funguje podle standardního modelu, žádná nová fyzika se tedy (prozatím) nekoná.
Carlo Rovelli, zastánce kvantové smyčkové gravitace, jehož kniha Cesta ke kvantové gravitaci brzy vyjde také česky, zde přímo tvrdí, že žádná „nová fyzika“ se při experimentech na urychlovačích neobjevila, a tudíž ani nepotřebujeme exotické teorie, které by ji vysvětlovaly.
