(c) graphicstock.com

Pozůstatky života starého 4 miliardy let?

V hematitu starém kolem 4 miliard let byly objeveny struktury, které připomínají bakterie. V té době existovala kapalná voda i na povrchu Marsu.

Máme rukou nejstarší doklady pozemského života? Na studii, která právě vyšla v Nature, se podílelo značné množství institucí i lidí. Pokud bychom příslušné struktury uznali za fosílie, důkazy pozemského života by se tak posunuly o pár stovek milionů let dále do minulosti. O moc starší než 4 miliardy let pozemský život ani být nemůže, protože tehdy končilo „velké bombardování“, kdy Země procházela kolizemi a tehdejší oceány (pokud existovaly) se nejspíš několikrát vyvařily a musely se vytvářet znovu.

Údajné bakterie byly objeveny ve vrstvách Nuvvuagittuq Supracrustal Belt z kanadského Quebecu. Datování je ovšem poměrně široké, uvádí se rozmezí mezi 4,3 a 3,7 miliardami let. Ihned se samozřejmě objevili i experti, které odmítají, že by šlo o pozůstatky živých organismů, na to jsou prý příliš pravidelné – u podobných „zkamenělých“ útvarů těžko dojít ke shodě. (Poznámka PH: co uhlík pro stanovení izotopových poměrů? To by mohlo být silným argumentem, živé organismy preferují C12 před C13, nicméně to platí pro uhlík, který se do koloběhu dostane fotosyntézou.) Z doby před 3,6 miliardami let už máme k dispozici i další (opět samozřejmě ne zcela jednoznačně přijímané) fosilie v podobě nálezů ze západní Austrálie.
Celkem to zapadá do mozaiky, že pozemský život vstupuje na scénu prakticky ihned poté, co to bylo „fyzikálně možné“; snad organické látky včetně už celkem složitých molekul byly na Zem dopraveny kometami, takže biochemie nezačínala při formování naší planety od nuly.
Autoři nového objevu dodávají, že jejich nález také podporuje představu o vzniku života hluboko na mořském dně (u teplých vývěrů – kuřáků apod.), i na tom ale dnes existuje celkem shoda. Příslušný hematit se zřejmě vytvářel ve vrstvách, jimiž proudila horká voda obsahující rozpuštěné železo. Oxidaci rozpuštěných železnatých iontů na nerozpustný oxid železitý (hematit) prováděly, alespoň dle autorů studie, už právě tehdejší bakterie, jimž tato reakce sloužila za zdroj energie. Podobné trubičky a vlákna hematitu vytvářejí železo oxidující bakterie i dnes. Pozůstatkem samotných bakterií pak mají být kulové útvary.
Speciálně autoři výzkumu upozorňují, že v této době existovala kapalná voda i na povrchu Marsu, možná i na Venuši (ve druhém případě ovšem těžko předpokládat, že bychom jakékoliv pozůstatky eventuálního života dokázali odhalit). Nicméně to, že život vznikne „prakticky ihned“, by naznačovalo, že jde o událost pravděpodobnou a přinejmenším dočasně se život mohl vyskytovat ve sluneční soustavě i jinde. Pokud ne, pak musíme dále zkoumat, čím vlastně Země byla výjimečná.

Autoři nově publikované studie představují své výsledky na YouTube

University College London

Zdroj: Phys.org a další

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

One comment

  1. Jaromír Ticháček

    Uhlík???

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close