Sciencemag.cz
Doporučujeme
Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových.
Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je laktáza, někdy se používá termín perzistence laktázy, neschopnost trávit mléko se nazývá laktózová intolerance.)
Vlastní studie, na níž se podílel tým 16 vědců z různých institucí, porovnávala výšku a hmotnost 3 507 lidí podle koster z 366 různých archeologických nalezišť v rozmezí 25 000 let. Vznikl tak rozsáhlý srovnávací soubor dat pro zkoumání změn lidského těla v závislosti na čase a místě.
Před 15 000 až 10 000 lety došlo u lidí v celé Eurasii a severovýchodní Africe ke snížení výšky i hmotnosti. Tyto změny se dávají do souvislosti se vznikem zemědělství, eventuálně už s protoneolitem (stálé osídlení a sběr planě rostoucích obilnin). V západní Asii, severní Africe i jižní Evropě se od neolitu mléčné výrobky přirozeně konzumovaly, nicméně převážně ty kvašené. Tolerance laktózy se mnohem víc prosadila ve střední a severní Evropě (a zřejmě nezávisle postupně i jinde, v některých částech Afriky, Mongolsku, Arábii…). Lidé zde tedy i ve větší míře přímo pili mléko, neomezovali se na jeho další zpracování. To je samozřejmě výhodné z hlediska příjmu energie – využije se i ta její část, z níž jinak žijí kvasinky.
Získat z mléka více energie by se pochopitelně hodilo všem. Proč se tedy někde mléko pilo a někde ne? Autoři studie navrhují, že zemědělské plodiny z Blízkého východu dávaly ve střední a severní Evropě tehdy tak malé výnosy, že aby „neolitický technologický balíček“ mohl vůbec obstát, bylo třeba maximálně využívat mléko. A jak se dá vyvodit z analyzovaných kosterních záznamů, konzumace mléka pak v některých oblastech před 7 000 až 2 000 lety vedla ke zvýšení tělesné hmotnosti a výšky lidí.
Hlavní autor studie Jay Stock z University of Western Ontario spekuluje, že souvislost výšky a konzumace mléka by mohla platit i jinde na světě, např. masajští pastevci ve východní Africe jsou charakteristicky vysocí a mléko pijí tradičně.
Studie též zmiňuje, že ke zmenšování lidí docházelo již před neolitem.
Jay T. Stock et al, Long-term trends in human body size track regional variation in subsistence transitions and growth acceleration linked to dairying, Proceedings of the National Academy of Sciences (2023). DOI: 10.1073/pnas.2209482119
Zdroj: University of Western Ontario / Phys.org
Poznámky PH:
Ono z neolitu máme málo dokladů o tom, zda se pilo přímo mléko. Odhadujeme to z nynějšího rozšíření tolerance laktózy, tedy vlastně cca předpokládáme genetickou kontinuitu populace na daném místě. Snad je to rozumný přístup, ale stojí za to na něj upozornit. (Indoevropané přesouvající se později z východní Evropy se relativně víc orientovali na chov dobytka, geny pro větší toleranci laktózy mohli přinést až oni – zase by se muselo vysvětlit, proč ne do jižní Evropy, jistě; dejme tomu tam příchozí sice vnutili svůj jazyk, své geny ale v menší míře?)
Byly i hypotézy, že pití mléka v suchých oblastech mohlo vzniknout i jako snaha získávat takto vodu, to se ale moc srovnávacími analýzami nepotvrdilo. (zdroj: kde-jsem-to-jen-četl; vedle „mléko kvůli energii“ a „mléko kvůli vodě“ se zkoumala i další možnost, snad vápník, ale to také datům nějak neodpovídalo)
Ad zmenšování lidí již před počátkem zemědělství. Překvapivě i populační exploze předchází zřejmě neolitu. Když ale zůstaneme u rozměrů člověka, nemůže zde hrát roli i čistě teplotní faktor? Polární vlci jsou větší než středoevropští a ti něž jihoevropští, známý vztah energetického metabolismu, poměru objemu a povrchu atd.; po skončení posledního glaciálního maxima se tedy lidé logicky po totálním zprůměrování všeho zmenší? (Samozřejmě za předpokladu, že se nestěhují; také na změnu samozřejmě reagují úpravou technologií – obydlí, oděvu…)
„…zdroj: kde-jsem-to-jen-četl…“
– já to četl v Genomu od Matta Ridleyho
– třetí hypotéza byl vitamín D (takže vlastně způsob, jak vstřebávat vápník)
* pro úplnost k předchozímu komentu dodám, že to Ridley zmiňuje v kapitole: „Třináctý chromozom -Prehistorie“, a odkazuje na: Holden, C. & Mace, R. (1997). Phylogenetic analysis of the evolution of lactose digestion in adults. Human Biology 69:605-28
děkuji…
Každý člověk od narození umí zpracovávat mléko. Tuto schopnost pomine až přestane mléko na dostatečně dlouho konzumovat. (Judaistické předpisy, že nelze míchat maso a mléko asi vycházely z praxe.) Otázkou je jakou má na ztrátu schopnosti konzumovat mléko alkohol. Jsem prakticky celý život abstinent a piju i ve svých skorosedmdesáti litr mléka denně – neděste se, jsou to asi jen jako dvě piva 🙂 🙂 🙂
…aneb kombinace náhodných výronů fragmentovaných paměťových souborů nevědce… ze sekce..co jsem o tom kdy slyšel a četl..
V článku se nezmiňujete o Americké populaci. Nějakou dobu zpět, v počtu mnoha pátků, jsem sledoval dokument, nejspíš na NG, o nejnovějších poznatcích co se migrace populace po světě týče. A pokud se dobře pamatuji, Jihoamerická větev obyvatelstva je mnohem starší než ta Severoamerická. rozdíl byl myslím více jek 5000 let a vycházela z první vlny migrace z afriky. Na wiki ale původní americkou populaci řadí do skupiny s vysokou intolerancí. Otázka, co vidí pod původní ameriskou populací. A není vznik tolerance čistě genetický z pohledu přeživších? Posloupnost mléko = voda pochopím v suchých oblastech, ale co na severu. To připadá v úvahu spíše mléko = jídlo v době kdy nic neroste. Jasně nedává to moc logiku…proč budu lovit zvíře pro mlíko, když ho můžu sníst. Možná byli seveřani trochu chytřejší než si myslíme. Na druhou stranu nedává logiku, proč pít něco, z čeho se po…. . No a tady vstupuje genetická náhoda mutací. V rodu, kde se objeví snášenlivost laktózy vznikne výhoda před ostatními…