Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kultura zvoncových pohárů v západní Evropě je zde chápána tak, že vznikla smíšením nově příchozích ze stepi s místními zemědělci.
Mezinárodní tým 91 vědců analyzoval genomy z doby bronzové, kdy se do Středomoří (jižní a jihozápadní Evropy) rozšířili lidé mluvící indoevropskými jazyky. Tento proces odpovídal migraci lidí z východoevropských stepí. Nová analýza praví, že příslušné „stepní geny“ se ale do Středomoří dostaly dvěma různými způsoby: v Řecku (a Arménii/Anatolii) přímo od nositelů jámové kultury, u populací v dnešním Španělsku, Francii a Itálii k tomu došlo zprostředkovaně přes kulturu zvoncových pohárů. Z čehož by se dalo odvozovat, že indoevropské jazyky v příslušném „stromečku“ můžeme dělit na jedné straně na kelto-italické, na druhé straně na řecko-arménské. A to jakkoliv samozřejmě genetický a jazykový „stromeček“ nemusejí být nutně totožné.
Do studie bylo zahrnuto 314 nově analyzovaných genomů z příslušných oblastí zkombinovaných s již dříve publikovanými daty (celkem 2 403 vzorků).
Rozdělení populací na západ/východ (Středomoří) má být výrazné. Kultura zvoncových pohárů v západní Evropě je zde chápána tak, že vznikla smíšením nově příchozích ze stepi (jámové kultury, eventuálně ještě zprostředkováno kulturou se šňůrovou keramikou) s místními zemědělci (ve střední/západní Evropě zejména kultura kulovitých amfor; poznámka: tu známe i z našeho území).
(Poznámka PH: Samozřejmě ve starší i současné archeologické literatuře jsme se mohli dočíst celou řadu různých informací o kultuře se šňůrovou keramikou nebo se zvoncovými poháry, často vzájemně v jasném rozporu; zde popis podle zdroje uvedeného níže.)
Vedle společného původu keltsko-italických (románských) jazyků se výsledky dají interpretovat i tak, že ve východním Středomoří nově příchozí původní zemědělce spíše vyhubili, respektive původní obyvatelé dále nezanechali své geny (poznámka PH: což je tedy asi zase v rozporu s jinými studiemi). Například analyzované pozůstatky z Peloponésu z doby asi 1800 př. n. l. byly „čistě jámového původu“. Podobně v Arménii. V severní a střední Itálii měl být příspěvek původních obyvatel zvlášť výrazný…
U 224 kosterních pozůstatků byla navíc provedena analýza izotopů stroncia, která odpovídá mobilitě v životě jedince. Zkoumají se zde poměry izotopů stroncia (zejména 87Sr/86Sr) v lidských ostatcích. Jakmile je stroncium přijato pitnou vodou nebo konzumací rostlin, zabuduje se do kostí a zubní skloviny, kde si zachovává izotopové poměry přítomné při jejich vzniku. Různé oblasti mají odlišné stronciové signatury (poměry 87Sr/86Sr), které vycházejí z geologického podloží. Analýza těchto poměrů v kostech a zubech může odhalit, jak se člověk přemisťoval v průběhu svého života. Několik případů zachytilo složité přesuny, kdy to třeba vypadá, že člověk, který zemřel na Kypru, strávil dětství ve vzdálené Skandinávii.
Fulya Eylem Yediay et al, Ancient genomics support deep divergence between Eastern and Western Mediterranean Indo-European languages, bioRxiv (2024). DOI: 10.1101/2024.12.02.626332
Zdroj: Phys.org a další
Poznámka PH: Těch různých „stromečků“, respektive klasifikací indoevropských jazyků už bylo. Vezměte si třeba dříve používané dělení na kentumové a satemové (což řecké jazyky řadí do jedné skupiny se západoevropskými). Takové dělení klasifikaci výše neodpovídá vůbec (a téměř jistě je „chybné“, protože se nemůže opřít o moderní empiričtější data).
